Anotace z DK:
Matky a dcery. Jejich těla, jejich pouto, jejich rozepře, jejich strachy. Ovdovělá šedesátnice Marie, která žije v nájmu a přivydělává si hlídáním dětí, vdává svou dospělou dceru Rózu. Ve chvíli, kdy ji po obřadu popřeje hodně štěstí, cítí, že o ni nadobro přišla. Důchodový věk, nedostatek peněz a pocit, že se stává neviditelnou, ji nutí hledat cesty, jak brát samu sebe zase vážně. Róza se připravuje na vlastní mateřskou roli a zároveň objevuje, že svým blízkým porozumíme teprve tehdy, když o nich začneme vyprávět.
Někde jsem našla odznačení "divnokniha". A přesně to nejlépe vystihuje moje pocity. Zvláštní čtení, které nutí člověka k zamyšlení, zároveň trochu skličující. Byť se hovoří o tělech, řekla bych, že v knížce jde hlavně o duše. Čekala jsem, že se bude příběh více zabývat vztahem matky a dcery. To mě zklamalo, tohle mi přijde zajímavé téma, které se dá více rozpracovat. Konec byl velmi zvláštní, ten jsem upřímně moc nepochopila.
Ali, děkuji za tvé hodnocení, asi po ní nesáhnu... Čtu teď beletrii daleko méně, než dřív a tak si pečlivě vybírám...
OdpovědětVymazatMěj klidné pondělí, Helena
Lezarts
OdpovědětVymazatDíky za recenzi.
Díky za recenzi. Nejsem si jistá, jestli bych si knihu chtěla přečíst - nemá ráda nepochopitelné konce a taky mám strach, že je trochu depresivní.
OdpovědětVymazatZ knihy jsem byla docela rozpačitá. Zajímavý námět, protože stárnutí a stáří by se nemělo opomíjet. Pro mě chování hrdinky v jistých situacích neuvěřitelné, spoustu věcí nedovysvetlenych a konec to za mě zabil.
OdpovědětVymazat