Ellen Marie Wisemann - Ztracené dívky z Willowbrooku

 Anotace z DK:

Sage Wintersová vždycky věděla, že její sestra je trochu jiná, i když jsou jednovaječná dvojčata. Jako by citlivá Rosemary potřebovala větší ochranu před světem. Šest let po sestřině smrti ji šestnáctiletá Sage stále postrádá. Jejich matka zahynula při autonehodě a Sagein nevlastní otec Alan nesnáší tíhu odpovědnosti, o kterou nikdy nestál. Sage zjistí, že Alan skrývá šokující tajemství: Rosemary nezemřela. Byla umístěna do státní školy Willowbrook, kde byla až do doby, kdy se před několika dny ztratila. Sage o tajemném Willowbrooku moc neví, jen že jím místní rodiče hrozí neposlušným dětem. Tajně se tam vydává, odhodlaná Rosemary najít. Okamžitě je však mylně považována za svou sestru. To, co se dozví, jí změní život…

Nějak nevím, co o knize napsat, abych nepůsobila jako bezcitná bestie. Příběh je bezpochyby naprosto děsivý. O to děsivější, že je založen na skutečných událostech a neodehrával se ve středověku, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale v 70.letech minulého století. Samotná promyšlenost děje mi přišla trochu slabší. V podstatě celou dobu tušíte, jak bude příběh pokračovat. Popis prostředí byl velmi věrohodný. Moje maminka si musela čtení dávkovat a prokládat ho něčím odlehčenějším. Já jsem asi příliš otrlá, klidně jsem knihu četla před spaním a noční můry jsem neměla. Ale nějak mi v příběhu chybělo napětí, vše bylo až příliš předvídatelné. Rozhodně nechci příběh nijak zlehčovat, jen mě prostě nepohltit a připadala jsem si jako nestranný pozorovate. I tak si myslím, že kniha za přečtení rozhodně stojí, protože na takovéto události by se rozhodně nemělo zapomínat.