čtvrtek 8. června 2023

Fredrik Backman - A každé ráno je cesta domů delší a delší


 Anotace z DK:

I loučení bolí méně, když na něj nejste sami.
Děda a Noah si povídají na lavičce. Pod lavičkou roste hyacint, stejný si děda kdysi pěstoval i na zahrádce.
Děda s Noahem si můžou povídat úplně o všem. O všech otázkách života, závažných i nicotných. Při rozhovorech s vnukem si děda vždycky vzpomene, jak se zamiloval do babič
ky a jak o ni pak přišel. Zatím ji pořád vidí před sebou, a děsí se dne, kdy si ji už nebude schopný vybavit.
Cítí, že jeho svět se mění. Proto by rád zůstal tady na lavičce, kde je stále ještě obklopuje silná vůně hyacintu. Jenže zachytit vzpomínky je čím dál těžší a oba se musejí naučit to nejtěžší: rozloučit se.

Velmi útlá knížečka, jednohubka na dvě hodinky čtení. Ale přitom plná nádherných myšlenek, tak moc  pravdivých a tak moc bolavých. Brečela jsem od začátku do konce. 

2 komentáře:

  1. Ali, není nad to se dojmout a pobrečet si, ale je léto, vyber si něco veselého!
    I když musím říct, že si mě celkem navnadila...
    Děkuji a přeji hezký den. Helena

    OdpovědětVymazat
  2. Lezarts

    Pravdivě o životě …

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za milá slova a těším se na další návštěvu!