Úplně jsem zapomněla na svou nově zavedenou rubriku o čtení :-). Včera jsem dočetla další z knížem Liane Moriarty.
Anotace z DK:
Pedantská účetní Erika a bohémská violoncellistka Clementine toho mají společného jen málo, ale přesto jsou prakticky odjakživa nejlepší kamarádky. Jenže zatímco bezdětná Erika by pro Clementine strčila ruku do ohně, nábožně lpí na každém slovu své kamarádky a s oblibou jí radí, jak vychovávat dcery, Clementine se do téhle role nechala kdysi vmanévrovat svou soucitnou matkou a po většinu času jí ta její otravná obdivovatelka pořádně leze na nervy. A pak je jednoho krásného, slunečného dne pozve obě i s jejich manžely, Samem a Oliverem, Eričin soused na grilování.
Co se na nějaké obyčejné garden party mohlo přihodit tak strašného, že teď všichni litují, že pozvání přijali? A hlavně – čí je to vina?
Knížky této autralské autorky mám moc ráda, přečetla jsem všechny, které u nás byly vydány. Jsou to příjemné oddychovky, na kterých velmi oceňuji, že to nejsou slaďáky končící vždy happy-endem. Jsou ze života, nejsou v ní žádní superhrdninové ani superbídáci, jen obyčejní lidé se směsicí dobrých i špatných vlastností. Tak je to i v tomto případě. Příběh točící se kolem příběhu jednoho dne je napsaný velmi napínavě. Dlouho pouze tušíme, že se stalo NĚCO, ale nevíme, o co jde. Autorka vše odkrývá postupně, informace nám dávkuje. Je pravda, že to je již zažitá a osvědčená šablona této spisovatelky. Ale to asi není nic, co bych jí tak zásadně vyčítala. Obě hlavní ženské postavy jsem dokázala pochopit, obě měly v sobě něco, proč by je člověk měl mít rád i něco, co je mi proti srsti.
Neříkám, že kniha je pecka, která mi otevřela nové životní obzory, ale pod teplou deku na dlouhé zimní večery se hodí.
