Barvy podzimu

Třezalka kališkovitá

gazánie zářivá

Protože venku to konečně vypadá na babí léto, vyhnala jsem přes velké protesty některých členů (ach ta puberta!)  celou rodinu na procházku. I když jsem byla rozhodnutá, že do botanické zahrady Pod Táborem už nepůjdeme, dnes jsem po ní zatoužila, byla jsem přesvědčená, že tam bude krásně barevně. A bylo! Opravdu se bylo na co dívat. Jen místní ostraha nám to ztrpčovala doslova na každém kroku. Zakázali nám krmit kačeny v rybníčku. Prý je to u vchodu napsané. Je pravda, že jsem cedule u vchodu nestudovala. Nakonec mi to nedalo a šla si to pročíst. O zákazu krmení ani slovo. Ale dohadovat jsem se s nepříjemnými pány se mi stejně nechtělo. Celé odpoledne chodil někdo z ostrahy tak 10 kroků za námi. Když jsem se otočila, honem se otočil také rozhlížel se po zahradě. To bylo opravdu hodně nepříjemné. Nejen na nás se tvářili pánové nepříjemně, viděli jsme, jak mladou maminku s batoletem peskovali a radili, jak své dítě vychovávat. Myslím, že se snaží, aby do zahrady nikdo nechodil a měli tam klid. Já si myslím, že už tam opravdu dlouho nepůjdu. Zahrada je sice nádherná, ale lidé dokáží všechno zkazit.