Tentokrát to vyšlo!

Dámy :-)

Přiznám se, že se mi do Hradce zoufale nechtělo. Obzvlášť, když jsem viděla výsledky z Plzně. Ve škole nás ujistili, že máme nahrávku jen jednu, takže určitě k žádné záměně z naší strany dojít nemohlo. Teprve, když jsem viděla oficiální video z celé soutěže, bylo mi jasno. Ve skupině byla ještě jedna Myrtha. A ta měla tu Klářinu pomalejší hudbu. To musela dívčina taky koukat, proč to má pomalejší než obvykle. Taky byla bodově s Klárou srovnatelná.  Učitel mě ujistil, že dnes v Hradci ráno ověří, jestli je připravená správná nahrávka. Tak jsem se nechala umluvit a jeli jsme. V Hradci jsme zjistili, že je tentokrát zádrhel v baletizolu. Neskutečně klouzal. Prý už několik dívek od rána upadlo. Kláře špičky při zkoušce pěkně podkluzovaly. Těsně před Klářinou kategorií vytřel pan organizátor baletizol vodou s coca-colou, aby to trochu lepilo. Prý to ale o moc lepší nebylo. Celé Klářino vystoupení jsem v duchu prosila, aby hlavně neupadla. Jinak mi bylo vše jedno. Po vystoupení jsem měla pocit, že to úplně marné nebylo a navrhla jsem, že oproti původnímu plánu bychom tedy mohli na vyhlášení počkat. Třeba se budou vyhlašovat i čestná uznání za 4.-6. místo. A měla jsem pocit, že šestá by být mohla.  S medailí, natož stříbrnou, jsem opravdu nepočítala. Moc jí to přeju. Opravdu dřela pocitvě, sama měla pocit, že tohle sólo jí docela sedí.  A jsem ráda, že pachuť z minulého týdne mohla spláchnout takhle příjemně.