Na Karlštejn

...chtěly děti už dlouho. Noc na Karlštejně je u nás docela oblíbený film, Kláru díky šikovné paní profesorce začal bavit dějepis a ani David nezůstal oslavami narození Karla IV. nedotčen. Já se stále bránila. Že nemám ráda velké davy lidí už určitě všichni víte. A v paměti jsem měla poslední návštěvu Karlštejna před mnoha lety, kdy davy lidí proudily od hradu i k hradu a Václavské náměstí proti tomu působilo jako prázdný plácek. Do toho se mi opravdu nechtělo. Ale nakonec jsme se zlomit nechala. Jeli jsme vlakem, protože náš světově zcestovalý David ještě nikdy vlakem nejel! Tak si to také musí přeci užít.

Dnes jsem byla příjemně překvapena, dokonce několikrát. První příjemné překvapení byla cesta vlakem. Také jsem už ve vlaku neseděla hodně dlouho. Nevím, zda takhle vypadají všechny spoje, ale cestování City Elefantem je více než příjemné. Všude čisto, klimatizace, hlášení stanic... pro mě opravdu milé překvapení. Další pak na mě čekalo na samotném Karlštejně. Nechci říkat, že tu bylo liduprázdno, ale rozhodně jsme se nemuseli prodírat nějakými masami lidí. Nepotkali jsme ani jeden turistický autobus. Před pokladnou jsme si vystáli frontu, ale vcelku přiměřenou. Skupina 60 lidí a prohlídce sice byla hodně těsná, ale dalo se to zvládnout. Překvapivě skupina byla vcelku ukázněná, i děti (cizí i moje) zaujaté výkladem byly hodné. Sice jsme se od některých návštěvníků dozvěděla takové perly, jako že originál Svatováclavské koruny je uložen ve Vídni, ale alespoň jsem se pobavila. Příjemně mě překvapila i Klára, byla celou dobu prohlídky v obraze, na dotazy slečny průvodkyně odpovídala správně (sice potichounku jen mně do ucha, přeci nebude mluvit před tolika lidmi), ale bylo vidět, že jí v hlavě něco z hodin dějepisu opravdu zůstalo. 

                            

Dnes tedy téměř dokonalý den!