Slíbila jsem dětem Večerníčkovu výstavu. Na dnešek jsme si naplánovali její první část ve Valdštejnské jízdárně. Když jsem viděla tu nekonečnou frontu, která se před jízdárnou táhla, měla jsem chuť rychle vymyslet nějaký alternativní program. Pak jsem si uvědomila, že asi lepší to nebude ani nějaký jiný den, obrnila se značnou dávkou trpělivosti a postavila se do řady. Měla jsem strach z davů na výstavě. Naštěstí se však lidé v prostoru rozptýlili, nebylo to tedy tak děsivé, jak jsem očekávala.
Fotky jsou hodně špatné. Nesměl se používat blesk a světelné podmínky byly mizerné. Jako jedna z mála jsem zákaz blesku dodržovala a vypnula ho, stejně jsem však od ostrahy dostala vyhubováno, že bleskám. Snažila jsem se vysvětlit, že to blesky lítají všude kolem mě, ale z mého foťáku rozhodně ne. Pán se ale tvářil, jako že mi rozhodně nevěří.
Kostýmy mohl zkoušet jen David, na Kláru už bylo vše malé.
Po výstavě jsme se šli vydýchat do Valdštejnské zahrady.
Pávi asi měli turistů už plné zuby a tvářili se, že tam vůbec nejsou.
Pak jsme se prodrali přes Karlův most. A hurá do metra a domů.
Málem jsme tam dneska vyrazili také.Nakonec odloženo na konec srpna. Tak děkuji za Vaši hezkou reportáž. Fronty mě tedy vždy vyděsí, ale asi budu muset pro Večerníčka vydržet:-) David je hezká pohádková postavička,sekne mu to:-)
OdpovědětVymazatA pávi fakt asi neměli náladu, protože většinou tam pózují a předstírají, že jsou fotomodelové:-)
Tak hezký večerníčkový večer
Když jsme odcházeli po 16 hodině, fronta už byla minimální. Otevřeno je do 19, to myslím na prohlídku stačí.
VymazatPávům, myslím, rozumím. Vzhledem k výstavě bylo v zahradě nebývalé množství malých dětí. Asi si dovedu představit, proč se chudáci schovávali.