Nad ránem mě Davídek probudil svým fňukáním, vzdycháním a zrychleným dechem. Stačilo mu dát ruku na čelo a bylo jasné, že má horečku. Celé dopoledne byl uplakaný, evidentně mu bylo špatně. I když jsem věděla, ža na doktorku je ještě brzo, vzhledem k tomu, že je pátek, raději jsme tam v poledne zaběhli. Paní doktorka potvrdila mé obavy - krk sice není ještě úplně rozjetý, ale už je poznat, že je to streptokoková angína. Tak mám doma jeden protivný uzlíček, který jen kňourá a chce chovat. Tuším, že brzy přibude i ten druhý - Klárka. A kdo bude chovat mě, až to od nich chytím?
Žádné komentáře:
Okomentovat
Moc děkuji za milá slova a těším se na další návštěvu!