Ne pejsek s kočičkou, ale já s Davidem. I když určité společné rysy by se určitě našli. Dnešní odpoledne jsem byli s Davídkem sami doma, Klárka s tátou jeli do aquaparku. Tak jsme toho využili a vrhli se na výrobu dortu na zítřejší oslavu. Budeme slavit dnešní narozeniny mojí maminky a dodatečně Klárčiny sedmé narozeniny, které měla v době, kdy jsme byli na horách.
Už jsem se tu rozepisovala, že výroba dortů mi opravdu nejde. Korpus upeču, krémy bez problémů udělám, ale utvořit z toho něco krásného nezvládnu. Prostě výtvarné vlohy mi do vínku dány nebyly. Proto každý rok Klárku přesvědčuju, že objednáme v cukrárně nějaký náááádherný dort, ale ona nechce. Každý rok trvá na mém uplácaném, ulepeném paskvilu. Tak ho tedy má mít! Davídek mi zdatně pomáhal. Jen byl hrozně zklamaný, že jsem dort nakonec schovala do ledničky a odmítla ho nakrájet a spapat, jak si přál on.
Náhodou, ten dort je supr! Já jednou objednala, jako aby byl opravdu supr, a to co manžel přivezl domů mě zcela uzemnilo. Já bych ho asi v tý cukrárně tenkrát někomu flákla do obličeje. Tak od tý doby raději obyč samodomo. Určitě bude vynikající a oslavu si užijete.
OdpovědětVymazatNo prostě od maminky je nejlepší :-) :-)
OdpovědětVymazatJá si tedy jednou objednala v cukrárně Floridu, ale nějak mi přišla jinačí, než kdybych si koupila jeden kousek.
K.
Ali, a víš, jak já si vážím maminek, co pečou "ulepený a uplácaný" dortík? Máš chytrou dceru, moc dobře už teď ví, kolik lásky je v něm skryto ...
OdpovědětVymazatAno, souhlsím, dortík od maminky má cenu nejvyšší. A ono potom časem...až budou vnoučata...to půjde samo i zdobení :o)
OdpovědětVymazat