Trochu květů

                                                         

Myslím, že bychom se mohli zase podívat, co mi kde kvete. Na balkoně kaktusy, doma fialky. To je taková nádhera každé ráno projít byt, prohlédnou balkon, kde se co nového chystá!

 

Jojo Moyes - Loď plná nevěst

 Anotace z DK:

Píše se rok 1946. Druhá světová válka skončila a po celém světě začínají mladé ženy plnit sliby, které daly mužům, za něž se během války provdaly. V australském Sydney se čtyři ženy připojí k dalším šest set padesáti válečným nevěstám na neobvyklé cestě do Anglie na letadlové lodi Victoria, která převáží nejen zbraně a letadla, ale i tisíc námořních důstojníků. A byť na palubě panují přísná pravidla, životy cestujících se začnou přes hrozbu přísných sankcí proplétat. A Frances Mackenziové, komplikované mladé ženě, utíkající před minulostí, změní tato plavba navždy život… Na základě skutečné události.

Vědomě jsem si naordinovala  oddechovější čtení. Moyesová je toho zárukou. Opět nezklamala. Trochu romantiky, trochu lásky, trochu slz, prostě od každého něco. A navíc moře - to miluju i v knižní podobě. Zároveň jsem se i něco dozvěděla. Netušila jsem, že takové plavby probíhaly. Knížka je velmi čtivá, jako ostatně všechny autorčiny knížky. 

Zámek Litomyšl

Cestou z dovolené míváme ve zvyku udělat krátkou zastávku a ještě něco zajímavého navštívit. Zvažovali jsem několik možností, vyhrála Litomyšl. Nádherný renesančí palác, známý svými sgrafity. Věděli jste, že žádná dvě psaníčka nejsou stejná?

V současné době zámek prochází rekonstrukcí, takže přístupný byl jsem okruh týkající se života na zámku v době Valdštejnů. Zámek za Thurn Taxisů bohužel přístupný není. Tak máme důvod se na zámek vrátit, třeba hned příští rok

 

Dlouhé stráně

Dnes jsem začali technicky a odborně. Čekala nás exkurze do přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně. Nejprve jsem absolvovali přednášku, kde jsem se dozvěděli informace o historii a stavbě elektrárny. Poté jsme navštívili část technických prostor v podzemí. Zde jsem byli zahrnuti spoustou čísel a technických údajů. Přiznám se, že jsem tomu příliš nerozuměla. Ale hlavní princip jsem pochopila. Na konci exkurze nás autobus dovezl ke spodní nádrži.

Protože jsem chtěli vidět i nádrž horní, vyjeli jsem lanovkou na Medvědí horu. Odtud prý je nádrž jen kousek. Ano, kousek - 6 km do kopce. Slabší povahy mohou vyjet autobusem. My jsme  vyfuněli úspěšně  nahoru  po svých. Horní nádrž je ohromná! A ty výhledy kolem, to opravdu stálo za to!

A protože to byl poslední výlet naší dovolené, přináším důkaz, že jsem tam opravdu byla. Važte si toho, dobře víte, že svoje fotky sem dávám zcela vyjímečně!

 

Rejvíz a jeskyně Na Pomezí

Na dopoledne jsem si zvolili naučnou stezku Rejvíz, která vede do středu největšího moravského rašeliniště k Velkému mechovému jezírku. Příjemná procházka, bohužel však všude davy lidí. Překvapilo mě, jak moc je tato oblast lesa zasažena kůrovcem. 

 Na odpoledne jsem vzhledem k nejistému počasí zvolili jeskyně Na Pomezí. Jedná se o největší jeskynní systém vzniklý rozpouštěním mramoru. Celková délka jeskynního systému je 1400m, turistům je však zpřístupněno jen 390 m. V jeskyních jsem se pěkně ochladili, průměrná teplota zde je 7 st. 

Červenohorské sedlo a okolí

Dnešní okruh jsem začali a vlastně i zakončili na Červenohorském sedle.  Naplánovali jsme si kratší, asi 10 km okruh, který jsme si jen s Klárou prodloužily o dalších 7 km až k našemu penzionu. Pánové museli zpět pro auto. 

Šli jsme přes Vřesovou studánku, což je známé poutní místo. Dříve zde stávala horská chata, dnes je tu jen kaplička na pramen, kde podle pověsti vytéká zázračná voda. 

Odtud jsme vystoupali na vyhlídku Kamenné okno.

Město Jeseník a Priessnitzovy lázně

Praděd

 Po celou cestu se nám na všechny strany otevíraly neskutečně krásné výhledy. Takže i z krátkého výletu byl výlet takřka celodenní, protože někteří členové výpravy s pořád je kochají a združují focením.

Priessnitzovy lázně

Svá těla znavená včerejší túrou jsme dnes jeli občerstvit do Priessnitzových lázní Jeseník. Pobavili jsme se v balneoparku, kde lze vyzkoušet Priessnitzovy metody na vlasní kůži. Fotky jsou však nepublikovatelné. Přiznám se, že jsem vyzkoušela jsem chodníček, kde protéká ledová voda (dle informací 8-15 st. C - já bych tam ale skoro hledala i krystalky ledu). Prošla jsem ho 2x a chodidla jsem skoro necítila. To není nic pro takové teplomily  jako jsem já.