Klikaté náušnice s rivolkou

Stříbrno-modré jsou moje, bílo-fialové Kláry. Rozešily jsme je minulou sobotu na intenzivní korálkovací sobotě, v průběhu týdne dokončily. A konečně se mi podařilo obšít rivolku na první pokus- jupí. Já se asi opravdu něco naučím!

Chenille spirála

Došila jsem další úkol z Korálkové školy - spirálu na krk. Šila se úžasně, i manžel si všiml, že šiju v klidu a vůbec se nevztekám. Uvažuji, že dodělám ještě náramek, aby byla sadička.

Křehká krása

Z fotek jste jistě pochopili, že jsme dnes s Klárou vyrazily na výstavu orchidejí. K fotkám asi netřeba komentáře, prostě nádhera, kam se člověk podívá!

Tohle je část prodeje. No nekupte něco, když kam jen oko dohlédne, samé fešandy.

Samozřejmě jedna kráska také s námi domů přijela. Tedy ne úplná kráska, byla ve výprodeji, protože již odkvétá. To mi ale nevadí, počkám si na vlastní květ :-). Teď jí tu mám postavenou na stole přemýšlím, kam jí dám. Parapety vhodných oken praskají ve švech.Tam se už nevejde ani stéblo trávy. Ale k ní jsme ještě přibalily tuhle bromélii. Již dlouho po broméliích pokukuju, ale měla jsme pocit, že bych jim v bytě s ústředním topením nemohla vytvořit ty správné podmínky. Dnes jsem zapředla hovor s velmi milým panem poradcem, který mě ujistil, že to je jednoduché. Doufám, že mi to netvrdil jen kvůli tomu, aby prodal. Tak uvidím, jak se jí u nás bude dařit.

Lístečková sada

Klára dnes dokončila další úkol z Korálkové školy - lístečková sada z twinů.

Intenzivní korálkovací sobota

Dnešní den byl pro mě docela náročný. Zůčastnily jsme se totiž celodenního kurzu korálkování, kterou pořádala "naše" Korálková škola. Od 10 do 19 hodin jsme s Klárou šily a šily. Části našeho snažení vidíte. Doufám, že bude čas a dostatečná schopnost vše dokončit. Přiznám se, že já byla opravdu unavená. Oči mě pálily, záda mě bolela již od 14 hod, to už jsem nevěděla, jak si sednout. Domů jsme dorazily kolem 20 hod a Klára se pídila, jestli něco ještě došijeme. Uznávám, že by to bylo fajn, dokud má člověk vše v čerstvé paměti, ale já už síly neměla. Ale jinak to byl fajn den. Setkání se stejně "potrefenými" dušemi vždy potěší.

Výhra

Před časem jsem se zúčastnila soutěže u Ivanky na vyšívacím blogu. Štěstí bylo asi velmi unavené a vyhrála jsem!!! Protože jsem chtěla Ivanu poznat osobně, domluvily jsme se, že výhru - nádhernou vyšívací předlohu - nesvěříme do rukou pošty, ale vyzvednut si jí u ní v práci. Spojila jsem tak příjemné s příjmeným :-). Ivana totiž pracuje v knihovně. Protože s Klárou chodíme do knihovny velmi rády a často, stále ji slibuji, že půjdeme do velké Ústřední, ne jen k nám na malou pobočku. Dnes konečně se nám podařilo vše časově zorganizovat a vyšlo to.
Pro mě to bylo velmi milé a příjemné setkání. Jsem ráda, že jedna blogerská duše přede mou ožila. Pevně věřím, že to nebylo naše poslední setkání a že se jistě sejdeme někdy i s Adélkou, která mě tam pěkně vylosovala. Asi cítila, že zrovna v době losování čteme s Davidem její knížku.
Předloha je opravdu luxusní. Je to pro mě velký závazek, obzvlášť, když jsem měla možnost sledovat, jakou nádheru tvořila Ivana. Doufám, že se mi podaří jí vyšít. Nechci pronášet nějaké "velkohubé" (existuje nějaký spisovnější termín?) závazky, ale moc ráda bych se první podzimní den s hotovou výšivkou tady pochlubila. Záměrně nepíšu, který to bude rok, protože jestli mi půjde všechno tak pěkně jako doposud, bude to asi v době, kdy děti budou maturovat.

Klárčin náhrdelník

S tímhle náhrdelníkem se Klárka trápila hodně dlouho. Několikrát ho odložila, po čase zase vyndala a kus ušila. Trošku jsem jí pomáhala. Ale jen s pomocnými a nudnými pracemi, jako je zapošívání apod. I boj s paměťovým drátem zbyl na mně, ten jsme svedla dnes kolem druhé hodiny ranní. Ale zvítězily jsme a náhrdelník je hotov. Ufff...