Anotace z DK:
New Orleans padesátých let – zábava, saxofony, intriky i černá ruka mafie. Josie Moraineová přišla do města „velké pohody“ s matkou. S matkou, která jí slibovala panenku, když bude hodná, ale nikdy si na to pak nevzpomněla, s matkou, která byla prostitutkou a milovala drahé šperky, s matkou, která se o ni neuměla a možná ani nechtěla postarat. Josie se ale dokázala postavit na vlastní nohy a má hlavu plnou snů. Dokáže si je však splnit? Dokáže se vymanit z bahna Čtvrti, které se jí snaží stáhnout dolů? A dokáže se vyrovnat s lidskými slabostmi, zradami a křivdami a poznat, kde je pravda?
Byť jsou Potrhaná křídla jedna z první knih této autorky, dostala jsem se k nim až nyní. A musím říct, že je to dobře. Tohle je totiž úplně jiná Sepetys, než kterou znám z její pozdější tvorby. Je to spíše oddechové čtení. Trochu evokuje příběh novodobé Popelky. Trochu mi přišlo, že se v příběhu vše vyřešilo velmi snadno, že příběhu chyběla hloubka, na kterou jsem u autorky zvyklá. Kdyby tohle byla první její knížka, asi bych s četbou další tvorby nepokračovala. Pokud ale hledáte oddechové, spíše ženské čtení, směle do toho, nebudete zklamané.

Ali, děkuji za recenzi a tvé dojmy.
OdpovědětVymazatPřeji příjemný prodloužený víkend, Helena
Lezarts
OdpovědětVymazatUž si píšu.
I oddechové čtení je občas třeba.
OdpovědětVymazatMiluji Rutu Sepetys. Její kniha V šedých tónech je neskutečná. Na blogu mám článek asi o třech, četně této.
OdpovědětVymazatSoutěž