Anotace z DK:
Deváťačka Ester je na první pohled obyčejná holka: Žije s tátou a mámou, chtěla by jít na uměleckou školu a obdivuje spolužačku Henrietu. Jenže brzy zjistíme, že nic není, jak se zdá: Ester ubíjí kontrolující maminka, napjatá rodinná atmosféra i vlastní nejistoty. Své strachy obrací proti sobě a „řešení“ nachází v sebepoškozování. Její rodiče dlouho nemají o ničem tušení, pohlcuje je péče o nepříliš laskavého, ale nemohoucího dědečka i vlastní vztahové potíže. Esterčiny bolesti tak zaznamená až její třídní učitelka. I ta se snaží dívce najít účinnou a rychlou odbornou pomoc, ačkoli sama se musí vypořádat s vlastními traumaty. Jak se vlastně taková pomoc hledá? A přijde včas?
V novém románu autorka otevírá velmi těžké téma - sebepoškozování. Už to samo o sobě by stačilo na hluboký, těžký příběh. V tomto románu to však není jediné těžké téma, je jich mnohem víc a na můj vkus moc. Takže se všeho dotkneme jen letmo, na povrchu. Příběh se četl velmi rychle, je to taková jednohubka na dvě odpoledne. Ale bohužel jsem měla pocit, že se mě tak moc nedotkl. Ne tolik, jak bych jako matka dospívajícího dítěte očekávala. Myslím, že tak těžké téma by si zasloužilo hlubší sondu. Určitě je zajímavé, že je jednen příběh vyprávěn z pohledu několika osob, každá má svou dějovou linku. Konec mi připadal velmi uspěchaný, na posledních pár stránkách rychlé zvraty trochu moc na sílu. Působí to na mě, jako by byl závěr připraven na případné pokračování.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Moc děkuji za milá slova a těším se na další návštěvu!