Závěr sezony

Dnes jsem zakončily s Klárou letošní divadelní sezonu více než klasicky a stylově - Labutím jezerem. Měly jsem ohromné štěstí na obsazení. Už jsem tu myslím psala, že pár Federico Ievoli a Aya Okumura mi velmi sedí a nezklamali mě ani dnes. Samotné představení úplně hodnotit nechci. Protože povím vám něco, co některé možná překvapí  - Labutí jezero nemám ráda. Ano, hudba je úžasná. Černé adagio považuju za nejkrásnější baletní hudbu vůbec. Ale jinak mi přijde Labutí jezero jako balet nudný. Na mě je až moc "klasicky čistý". Nicmémě pokud máte Labutí jezero rádi, určitě nebudete nastudováním Národního divadla zkalamní. Choreografie Johna Cranka je výrazová, dynamická, velmi emotivní a zachovává poetickou atmosféru Čajkovského hudby. Výprava je velmi velkoryská, kostýmy krásné. Prostě klasický balet se vším všudy.

Tak připíjíme na úspěšnou divadelní sezonu 2024/2025 a těšíme se na tu novou 2025/2026!