Fotila jsem vánoční pozdravy našim zpřáteleným chovným stanicím, od kterých máme holky. Tak se musím s našimi dámami pochlubit i tady. Myslím, že je na nich vidět, že si role modelek příliš neužívaly. Jen nejstarší Limetka to brala se stoickým klidem. Zase řešíme nějaké její zdravotní problémy. Vše je na dobré cestě, ale je na ní vidět, že už rezignovala, když ji 3x denně vyndaváme z klece a cpeme stříkačky s léky do tlamičky. Takže nějaké focení ji fakt nerozhodí.
Mladé kukačky jsou pořád takové vykulené. Pořád si nejsou námi jisté. Stále mám pocit, že čekají, co od nás přijde.
A pořádně vám tedy ukážu poslední přírustek, naší malou Winnie. Stále si nese jméno, které má ve svém rodném listě. Občas jí někdo řekne Bleško, protože je nejmenší a pořád poskakuje. Přiznám se, že se mi takové pojmenování dost líbí, ale Klára protestuje, proč alespoň jedno morče nemůže mít nějaké normální jméno ze své chovné stanice. Je pravda, že když potom hlásíme jména našich zvířat na veterině, docela se sestřičky na příjmu baví. Tak třeba jí Winnie už zůstane.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Moc děkuji za milá slova a těším se na další návštěvu!