24/52 Minimalismus v architektuře

 Pravidelní čtenáři určitě poznají, kde jsem fotila....

23/52 Fun with flags

 Tentokrát úplně bez nápadu, čiré zoufalství. Asi jediné vlajky, které jsem tento týden potkala...

Dělají mi radost

 Teď je to krásné období, kdy všechno kvete. Nejen venku, ale i doma. A tak se kochám a raduji.

22/52 V.I.P.

 

Fredrik Backman - A každé ráno je cesta domů delší a delší

 Anotace z DK:

I loučení bolí méně, když na něj nejste sami.
Děda a Noah si povídají na lavičce. Pod lavičkou roste hyacint, stejný si děda kdysi pěstoval i na zahrádce.
Děda s Noahem si můžou povídat úplně o všem. O všech otázkách života, závažných i nicotných. Při rozhovorech s vnukem si děda vždycky vzpomene, jak se zamiloval do babičky a jak o ni pak přišel. Zatím ji pořád vidí před sebou, a děsí se dne, kdy si ji už nebude schopný vybavit.
Cítí, že jeho svět se mění. Proto by rád zůstal tady na lavičce, kde je stále ještě obklopuje silná vůně hyacintu. Jenže zachytit vzpomínky je čím dál těžší a oba se musejí naučit to nejtěžší: rozloučit se.

Velmi útlá knížečka, jednohubka na dvě hodinky čtení. Ale přitom plná nádherných myšlenek, tak moc  pravdivých a tak moc bolavých. Brečela jsem od začátku do konce. 

21/52 V protisvětle

 

Alena Mornštajnová - Les v domě

 Anotace z DK:

Říkají jí cácora a vypadá to, že je na světě nedopatřením a jakoby navíc. Otec kamsi zmizel při povodních, matka utíká před odpovědností k milencům a alkoholu a děvčátko zůstalo viset na krku nevraživé babičce, která obhospodařuje zahradnictví a je přesvědčená o tom, že všechno špatné lze v životě vyhubit jako žravé plzáky. Nebo o tom prostě nemluvit. Jenže všude kolem je les, ve kterém se skrývá cosi hrozivého, a cácora jednoho dne mluvit začne.

Oddechová literatura se odkládá. Ale jistě chápete, že když se mi do ruky dostane nová knížka Aleny Morštajnové, nejde to jinak. Mrzelo mě, že jsem neunikla mediální hysterii, která kolem knížky vznikla, díky tomu jsem přišla o část překvapení. Knížka je smutná, mrazivá. Velmi těžké téma, které je zpracované čtivou formou. I když je kniha hodně depresivní a happy end opravdu nečekejte, přečetla jsem ji jedním dechem.