Anotace z DK:
Život malého Tea ubíhá v pomalém, ubíjejícím rytmu. Odtažitá a samotářská matka ho vzdělává doma a namísto procházek ho vodí do komunitního náboženského centra. Pod stromečkem Teo vždycky najde jen další díl Káji Maříka. A otec každé nedělní odpoledne někam zmizí. Dospívání však nelze zastavit, a tak i Teova smutná rutina s nástupem do školy a novým kamarádem dostává první trhliny. A s ní i celá rodinná situace, obestřená mlčením, tajemstvím a smutkem. Čím více Teo stárne, tím víc se odtahuje od své rodiny. Ale i jeho vlastní samostatný život je nakonec všechno, jen ne spokojený: je v něm prázdné místo, které potřebuje zaplnit.
Neděle odpoledne je příběhem o trápeních a tragédiích jedné rodiny, vyprávěným ze tří perspektiv. Co se synovi může zdát jako vyšinuté, z matčina nebo otcova hlediska najednou dává smysl. Je to kniha o vzájemném míjení i sbližování.
Uf...já si budu muset přečíst něco lehkého, plytkého. V poslední době mám štěstí na silné příběhy, které se mi dostanou pod kůži a já pak musím o nich stále přemýšlet. Tak to bylo i v tomto případě. Kniha je rozdělá na tři nestejné části - Syn, Matka a Otec. Zpočátku mě příběh úplně nezaujal - vyšinutá rodinka, říkala jsem si. Později jsem se dostala do takového zvrhlého pocit - příběh se mi vysloveně hnusil, ale nemohla jsem knihu odložit. Části Matka a Otec zodpoví všechny otázky, vše do sebe zapadne. Odhalíme tajemství nedělního odpoledne a dojde nám celý rozměr rodinné tragedie. Při čtení jsem si uvědomila, jak je snadné dělat ukvapené závěry a soudit jiné. Kniha je plná tajemství a z mého pohledu bezbřehého zoufalství.
