neděle 22. října 2017

Ve znamení baletu





To byl zase víkend! Znáte mé "nadšení" pro baletní soutěže. A teď jsem to měla hned dva dny. Klára startovala ve dvou věkových kategoriích, tak jsem si to mohla opravdu vychutnat. V sobotu sólo. Bylo jasné, že tam nic neuhrajeme - 27 startujících je opravdu hodně. Ráno přijela vykulená z prostorovky, že to zase hodně klouže. A klouzalo to i odpoledne, to se jí vymstilo. Zklamaná byla, trochu i naštvaná. Snažila jsem se jí vysvětlit, že se musí srovnávat s děvčaty, které mají stejné podmínky při tréninku jako ona. Nemůže chtít porazit holky, které trénují téměř denně se soukromými trenéry. Ať se snaží být nejlepší z holek ve škole. Tak uvidíme, kde se v konečné výsledkové listině umístí.


V neděli startovaly se skupinovkou. Tam už šance byly větší. Opravdu ne kvůli kvalitě vystoupení, ale vzhledem k počtu startujících ve skupině. Nejvíc mi vadí přístup některých holek. Na ranní prostorovku jich dorazilo 5 z 8. Nemusím asi moc zdůrazňovat, že nedorazily ty, které by to potřebovaly nejvíc, ty, které netušily, která bije. Na víkendové zkoušky, které probíhaly pár týdnů před soutěží, také nikdy nedorazily všechny. Vlastně ani nevím, jestli si to někdy zkusily v plném počtu na hodině. A pak to podle toho vypadá - každá si tam jede po svém, místa, kde jdou synchronně lehce spočítáme na prstech jedné ruky.  Nechápu přístup našeho pana učitele. Já osobně bych byla v tomto případě hodně přísná - nezkoušíš = nesoutěžíš. A vím, že v jiných školách  to takhle funguje. V téhle skupinovce jsou už ty holky opravdu velké, Klára je tam nejmladší. Ty by už opravdu měly mít nějaké povědomí o zodpovědnosti.  Ale to jsem nějak odbočila. Dopadlo to dobře, holky mají zlato. Dostaly pohár, dort, tašku sladkostí a poukázku od firmy Grishko na nákup v hodnotě 1000 Kč. Tu dají do školy. Myslím, že bude užitečnější koupit něco za školu než aby se částka dělila.
Teď zase bude chvilku od baletu klid, alespoň pro mě. Jinak samozřejmě se už snad konečně začne zkoušet na vánoční představení. Ani netušíte, jak jsem ráda, že je Klára už velká a všechny hodiny a zkoušky si oběhá sama. Včera jsem se v tom utvrdila, když jsem nechtěně byla svědkem scény mezi jednou maminkou a panem učitelem kvůli vystoupení jedné dívky na baletním koncertě. Na tohle už opravdu nemám!