čtvrtek 10. října 2013
Kámoši jak hrom...
... naši kluci rozhodně nejsou. Ale vždy, když je čistím, vypustím je na chvíli, aby se spolu proběhli po předsíni. Zpočátku jsme měla obavy, aby se třeba nepoprali. Toho se však bát nemusím. Jonáš (morče) vždy začne Čumáčka nadšeně pronásledovat. Jenže Čumák je velmi mrštný, stačí mu dva tři skoky a je na druhém konci chodby. Jonáš se za ním těžkopádně začne valit, nadšeně při tom pokníkává. Jenže než se na dané místo dostane, Čumák je už dávno úplně jinde. Občas Čumák velkoryse počká a nechá se lehce očuchat než zase běží dál. Je legrace je pozorovat.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Máte supr zábavu:-)) Bych je nechala proběhnout denně:-)))
OdpovědětVymazatAjko, my je necháváme běhat téměř denně, hlavně Jonáše, ale odděleně. Činčiláka Čumáka nepouštíme tak často, protože se velmi špatně chytá, při odchytu pouští chlupy, tak to pak znamená úklid, luxování...
VymazatČumáček je činčilák? Jsou nádherní :-))
OdpovědětVymazatNěco jsem objevila přímo pro Tebe:
http://www.nbvysivani.cz/predlohy-a-casopisy/h-99-1586-90-aquarium-fish-predloha/
Ano, Čumák je činčilák. Vlastně ani nevím, proč jsme mu tak začali říkat :-). Ta předloha, to by byl dobrý dárek pro manžela (teda vyšitá samozřejmě). Díky za tip, zvážím to.
Vymazatti jsou fotogeničtí!!!
OdpovědětVymazatani je nemůžu holkám ukázat :)
Copak, zvířátka nechcete? :-). Ale chápu, u nás musím tajit roztomilé fotky psů a koček.
Vymazat