neděle 30. ledna 2011
Poslední "Růža"
Dnes nás čekalo naštěstí již poslední Klárčino představení Šípkové Růženky v divadle v Horních Počernicích. Přiznám se, že se mi tam moc a moc nechtělo. Původně jsem měla v plánu to vypustit úplně, ale když Klárka díky chřipce přišla o vystoupení na Nové Scéně, nechala jsem se "ukecat" a vyrazily jsme. Všechno jsem zvládly s druhou dozorující maminkou dobře. Naštěstí díky chřipkám nebylo tolik dětí a přece jen to už bylo třetí vystoupení, tak už jsem to " měly v ruce". Všechny naše holky jsem vyslaly na jeviště včas a ve správných kostýmech.
sobota 29. ledna 2011
Další kulturno
Klárka už dlouho škemrala, že by chtěla vidět Labutí jezero. Tak jsme to dnes zkusily. Měla jsem strach, jestli takovou "velkou klasiku" Klárka zvládne. Přece jen představení trvá skoro 3 hodiny. Ale mé obavy byly naprosto zbytečné. Naštěstí se Klárce podařilo na chvíli po obědě usnout, takže do divadla dorazila plná energie. Celé představení seděla ani nedutala. Jen jsem jí raději přidržovala v obavě, aby z lože nevypadla. Při závěrečné děkovačce křičela "bravo" do úplného ochraptění.
I já si přišla na své. Tohle nastudování jsem viděla poprvé. Přestože to není úplně "klasické" provedení, byla jsem spokojená. Navíc dnes jako host v roli Odetty/Odilie vystoupila Julie Gardette - první sólistka baletu Finnish National Opera, takže předstvení bylo vskutku jedinečné.
pátek 28. ledna 2011
Přírodní léčba
Aby toho snad nebylo málo, začíná David kašlat. Většinou při zahánění kašle spoléhám na léčivou sílu cibule. Ovšem poslední dny trápí našeho šmudlu i nadýmání, tak jsem mu to ještě nechtěla zhoršit. Trochu jsem pohledala a objevila jsem tenhle tymiánový sirup. Davidovi moc chutná, první dávku ocenil náležitým mlasknutím a komentářem :"Jéžiš, to je meducína!". Tak doufám, že mu i pomůže.
úterý 25. ledna 2011
Malujeme, až štetce létají
Dnes si děti vyžádaly malování vodovkami. A pustily se do toho opravdu s vervou. Tedy hlavně Davídek. Po chvilce jejich práce jsem našla štetec zapíchnutý uprostřed záclony. Samozřejmě ho tam David hodil. Můžu být ráda, že byl ještě čistý, nepoužitý. Stopy jeho výtvarných vloh už máme na mnoha místech na zdi i nábytku, tak ještě že záclony zůstaly protentokrát ušetřeny.
pondělí 24. ledna 2011
neděle 23. ledna 2011
Apatyka
sobota 22. ledna 2011
A další marůdek
pátek 21. ledna 2011
Rýma
čtvrtek 20. ledna 2011
"Sem klásnej!"
středa 19. ledna 2011
Domácí škola
úterý 18. ledna 2011
pondělí 17. ledna 2011
Marůdek
neděle 16. ledna 2011
Na dlažbě
sobota 15. ledna 2011
Svátek
K dnešnímu svátku mi Klárka namalovala obrázek. Je mi jasné, že akademická malířka z ní nikdy nebude, ale tenhle obrázek byl šitý hodně horkou jehlou. Celý týden totiž Klárka plánovala, co mi namaluje. Jenže pořád byla nějaká důležitější činnost a na obrázek nakonec zapomněla. Ráno se mě vyděšeně ptala, jestli ten svátek má fakt už dneska a pak honem ještě v pyžamu během 10 minut vytvořila toto umělecké dílo. Věčer mě pak ještě překvapili s tatínkem kytičkou.
pátek 14. ledna 2011
Louskáček
Jako každý rok, i letos jsme si ještě zavzpomínaly na vánoce s Klárkou v Národním divadle na Louskáčkovi. Poprvé jsem šly večer. Na odpolední představení bylo totiž beznadějně vyprodáno, tak jsem jen doufala, že v divadle neusne. Představení se nám oběma moc líbilo. Klárka byla ráda, že tančila její oblíbená paní Podařilová. Tleskala tak nadšeně, že jsem měla obavy, aby z balkonu nespadla. A po únavě ani stopy!
středa 12. ledna 2011
Nové boby
pondělí 10. ledna 2011
neděle 9. ledna 2011
Bez plen
sobota 8. ledna 2011
Bruslení
pátek 7. ledna 2011
Návštěva
čtvrtek 6. ledna 2011
Hazadr
středa 5. ledna 2011
Od šoku k šoku
Dopoledne si David chtěl hrát s geomagem. A já jako nezodpovědná matka mu ho dala. Hraje se s ním docela často, s Klárkou i sám, já potřebovala něco udělat, tak jsem to viděla jako ideální nápad. Ovšem když jsme stavebnici uklízeli, zjistila jsem, že jedna tyčinka chybí. Prohledala jsem celý pokoj, odtáhla kanape, tyčinka nikde. Hlavou se mi začalo honit, co jsem kde četla o hrůzách při spolknutí magnetu. David tedy tvrdil, že nic nepapal, ani necucal, ale věřte mu, že jo. Už jsem byla zpocená hrůzou až..., no prostě všude, když tu na mě tyčinka vykoukla zpoza velikého květináče. Jak mě se ulevilo!
Perem
úterý 4. ledna 2011
Společník
Během vánočních prázdnin jsem hodně lenošila. Snažila jsem se věnovat dětem, koukala na pohádky a úklid odsouvala hodně do pozadí. Spoléhala jsem na to, že před vánoci jsem uklidila vše důkladně. A tak s prvním pracovním dnem bylo třeba uděla důkladný úklid znovu. A vzhledem k tomu, že má David rýmu, lux u nás hučel téměř celý den.
neděle 2. ledna 2011
Už bude líp?
Navzdory mým přáním ani dnešní den moc dobře nezačal. Ráno David vstal.... vlastně ne. Ráno Davídek nebyl schopný vstát. Byl jak hadrová panenka, neudržel se v sedu, nemohl stát. Pak se rozplakal, že ho moc bolí bříško. Celé dopoledne po chvilkách poklimbával, dvakrát zvracel. Nejvíce mě ale děsila jeho naprostá apatie a malátnost. Klárku s tátou jsem vyslala na bruslení a k babičce na oběd, aby se Klárka nemusela dívat na vynervovanou matku. Kolem poledního David tvrdě usnul a já byla rozhodnutá, že až se probudí, vyrazíme na pohotovost. Po hodinovém spánku však vyskočil, prohlásil, že bříško už nebolí a chce papat a začal po bytě kmitat ve svém obvyklém tempu.
Když jsem se odpoledne ujistila, že je Davídek v pořádku, vyrazily jsme s Klárkou a babičkou na dámskou jízdu po obchodech a slevách. Byly jsem ale docela zklamané. Naštěstí jsme koupily alepoň lyžařskou soupravu pro Klárku. Je sice klučičí, ale to nevadí, hlavně že je červená.
sobota 1. ledna 2011
Jak na Nový rok...
...tak po celý rok? Doufám, že u nás to tak úplně platit nebude. Dnešek nevyšel zrovna podle našich plánů. Byli jsme pozváni k babičce a dědovi (mým rodičům) na oběd. Jenže našeho tatínka zlobila krční páteř, točila se mu hlava a vůbec mu nebylo dobře, tak se zase otočil a jel domů nadopovat se léky a prospat. S Klárkou jsme po obědě vyrazily na bruslení, ale ani tam jsme nebyly úspěšné. Obsluha kluziště myslím vyspávala včerejší oslavy a přípravu ledu zanedbala. Takže na ledě byla souvislá několikacentimetrová vrstav vody. Někteří odvážlivci bruslit šli, ale když jsme viděla, jak po pádu z nich voda odkapává, přemluvila jsem Klárku, že nebudeme riskovat promáčení a následné nastydnutí. Ukáplo sice pár slziček, ale je to holka rozumná, tak jsme zase jely domů. Večer jsem vyrazili všichni do parku, že si vypustíme balón štěstí, aby se nám nějaké novoroční přáníčko splnilo. Ani to však nevyšlo. Spiklo se proti nám počasí, silný vítr foukal ze všech stran, balón se nám vůbec nedařilo naplnit a nakonec uhořel. Dnešek bych tedy radši nějak vymazala nebo zasunula hodně hluboko a doufám, že zítra začneme znova a lépe!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)