Na dětech nejvíc vidím, jak neuvěřitelně letí čas. Obzvláště s Davidem je stále něco "poprvé" - prní noc bez dulíku, první čůrání na velkém záchodě a dnes první noc ve velké posteli v dětském pokoji. Moc se do postele těšil, jen jsme čekali, až dorazí objednané peřiny. To se stalo dnes. Vyndali jsme to "správné" povlečení s mašinkou Tomášem a šlo se na to. Usínání proběhlo dle obvyklého scénáře - čůrat, pít, kakat, pít, čůrat...., ale nakonec v nové posteli usnul. Jsem zvědavá, na jak dlouho.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Moc děkuji za milá slova a těším se na další návštěvu!