Dnes nás čekalo poslední plavání v tomto roce. A vlastně poslední na delší dobu. Vzhledem k Davídkově nemocnosti si tuhle kratochvíli přes zimu odpustíme a zkusíme to zase až na jaře. Bude nám to asi chybět, mě docela určitě, ale takováhle pauza se vloni v zimě docela osvědčila. Dnes jsme tedy vyrazili naposledy a v doprovodu tatínka. Nejdřív se Davídek tvářil, že plavat nepůjde, prý zůstane v sprše...
... nakonec jsme si to ale užili myslím oba dva.
Než jsme uvařila oběd, stačily děti s tatínkovou pomocí postavit letošního prvního sněhuláka. Na můj vkus tedy příliš brzo. Ze sněhové nadílky sice mám docela radost, jen mám obavy, aby vydržela jen nějakou přiměřenou dobu, ne do dubna.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Moc děkuji za milá slova a těším se na další návštěvu!