První kulatiny

Přesně před deseti lety se můj Šmudla narodil. Neuvěřitelné! Proběhla jen malá rodinná oslava. Byl spokojený, vše podle jeho přání. Nějak tomu nemůžu uvěřit, že je už tak velký. A přitom pořád tak malý. Užívám si, že se stále rád se mnou mazlí, na ulici se klidně nechá vést za ruku (samozřejmě v blízkosti školy ne!). Vím, že už to moc dlouho trvat nebude, tak se snažím si ty poslední okamžiky vtisknout do paměti a mít je uložené na horší časy. Prosím, ještě chvíli....!

14/52 Sudý/lichý

14/52 Sudý/lichý

Dnes další zápas, proto mě napadlo, jak se popasovat s dalším tématem. Doufám, že už moc zápasů nebude, sezona by měla být do konce dubna, v květnu turnaje, to je David přihlášený jen na jeden a sláva!

Už...

Tímto bych považovala letošní kaktusářskou sezonu za zahájenou. Kluci kaktusoví i sukulentní si hoví na balkoně na sluníčku, osprchovaní, očištění, někteří i přesazení. Tak doufám, že nám to v květnu zmrzlí muži nezkazí.

13/52 Barevné protiklady

13/52 Barevné protiklady

Já vím..... Ale přestavivost, kreaktivita a podobné schopnosti  jsou už dlouhodobě na dovolené. Tak jen aby mi nechybělo téma....

Likvidace velikonoční výzdoby

U nás jen ekologicky :-)

Angela Marsonsová - Otevřený hrob

Anotace z DK:
Zavražděná žena s obličejem rozbitým k nepoznání, prázdný pohled směřující k nebi, z úst se jí sype hlína. A stovky much se slétají ke krvavé hostině.
Výzkumné zařízení ve Westerley studuje rozklad lidských těl, jejími rezidenty jsou ti, co i po smrti chtějí posloužit vědě. A právě tady nalezne Kim Stoneová se svým týmem mrtvolu – ale čerstvou, o níž místní badatelé nemají tušení, kde se tam vzala. Po objevení druhé dívky, ponechané napospas smrti, s ústy naplněnými hlínou, je jasné, že Kim a její tým mají co do činění se sériovým vrahem.Ale kolik těl ještě leží někde pohozeno? A kdo bude další?
Pak zmizí místní reportérka Tracy Frostová a věci naberou rychlý spád. Kim ale bude muset být rychlejší… než si vrahova pokroucená mysl vyžádá další život.

Další ze série detektivních příběhů. Že já se vždycky zamotám do nějaké série a pak mám pocit morální odpovědnosti v sérii pokračovat. I když tato série je vcelku čtivá. Napínavý děj, příběh hezky odsýpá. I když jsou hlušší místa, kde jsou některé nelegické prvky. Ale nic zásadního. Tento příběh mě zaujal zejména prostředím, ve kterém se odehrává. Naprosto rozumím, že studium rozkladu mrtvých těl je pro kriminalistiku velmi přínosné, nedovedu si však představit na takovém místě pracovat. A další věc, která mě velmi upoutala, bylo počasí. V Londýně všichni padaly vedrem a nebyli téměř schopní fungovat, protože se teploty šplhaly až k 24 st. C. Zpočátku jsem údaj o teplotě četla několikrát v domění, že špatně čtu nebo že jde o chybu tisku, ale opravdu šlo o příjemných 24 st. :-) 

Velikonoční procházka

Představovala jsem si rodinnou procházku. Ale člověk míní..... puberta mění. Starší dítě odmítlo jít s námi na procházku, je to trapný, nachodí se během týdne dost a ještě asi milion jiných důvodů. Bylo mi to líto, nicméně nenechali jsem si kazit den načuřeným puberťákem  a vyrazili jsme jen ve třech na Vítkov. Chtěla jsem tam cíleně za krokusy, které tam každé léto kvetou všude na trávnících. To jsem se zase pokochala. Konečně jaro, začíná vše kvést (ano, rodinní alergici kýchají jako o život),  prostě jaro se vším všudy.  Už jsem to opravdu potřebovala, dobít své solární baterie, prohřát své zkřehlé kosti.