Nebeské divadlo

Kvůli tomuhle se opravdu vyplatí přivstat. To sleduji se zatajeným dechem. Škoda, že mobilem tu nádheru neumím zachytit.

 

Vyrážíme do nočního života

 Cesta z hotelu.....

Na promenádě

Při svých ranních procházkách jdu vždy podél moře po pobřeží a po chvíli se napojím na takový chodníček - promenádu. Ta vede až do města Larnaca, ale tak daleko nechodím. Promenáda je lemovaná lavičkami. Vždy na některé chvilku sedím a koukám se do vln. Dnes jsem si všimla této cedulky.  AI mi text přeložila: "Na památku našeho milovaného Pavla Dingleho, který snil a procházel se na této promenádě. 07/12/1931  - 04/07/2019".

To by se mi možná líbilo mít tu takovou cedulku. Budu muset děti zaúkolovat!

 

Krásný víkend

 Krásný víkend přeji všem!

 

Fouká

Dneska hodně fouká. Dělají se nádherné vlny. Miluju to. Vydržela bych sedět na břehu hodiny a hodiny. Jen koukat do vln. Je to moje psychoterapie.
 

Tenhle výhled mi chyběl

Skoro by se chtělo napsat každý rok ve stejnou dobu. A ono to tedy tak nějak vychází. Stejné místo - Kypr, město Larnaca. Stejný pokoj jako vždy. Dnes tedy nevyspalí, utrmácení z nočního letu. Ale spokojení. Přemýšlela jsem, že bych jako v minulých letech dávala každý den nějakou fotku. Prostě jen tak. Ale myslím, že by vás to asi nebavilo. Zřejmě tu nic nového neobjevím. Navíc jsem letos tak uvavená, že budu asi jen spát, číst a jíst. Tak to asi necháme plynout a uvidíme, jak to dopadne.

 

Týden v Jizerských horách

Plán na minulý týden byl docela jasný. Pojedeme do Janova nad Nisou. Od soboty do středy tu budeme celá rodina, budeme běhat po horách, každý den pořádný výlet. Ve středu naši pánové odjedou do Prahy a já s Klárou se v Janově přestěhujeme do jiné chalupy na náš každoroční korálkářský mejdan. Ale znáte to, chcete - li pobavit Pána Boha..... Ano, musel se dobře bavit. V sobotu po příjezdu a krátké procházce po okolí Klára prohlásila, že jí bolí v krku. Za hodinu už nemohla skoro polykat. Do toho manžel telefon, že se něco pracovně pokazilo v Příbrami a že tam musí neodkladně v neděli v 9 hodin být. Takže nedělní program byl jasný. Manžel téměř za tmy odjel a já dopoledne jela s Klárou do Jablonce na pohotovost. Diagnóza nás nepřekvapila - angína. Jediný spokojený byl asi David, který se zůstal povalovat v apartmánu připojený na internetu. 

Ale odpoledne mě docela překvapil. Prohlásila jsem, že ať si dělá co chce, já jdu na výlet. Kupodivu se hned hrabal ven, že jde se mnou, nemůže riskovat, že někde zabloudím. A bylo to pěkné odpoledne, plné krásných výhledů:

Vyšlápli jsem na Královku: 

Občerstvili jsme se na Prezidentské chatě

Nakonec jsme ještě zamířili na přehradu Josefův Důl

Vymyslet výlety na další den byl trochu oříšek. Všechno, co jsme navrhli, chtěla taky Klára vidět a fňukala, že tam budeme bez ní. Takže jsem zvolili něco, co už notoricky znala nebo co byla ochotná oželet. 

V pondělí jsme zajeli do Liberce do ZOO. Tuhle ZOO jsme vždycky měla moc ráda. Ale  už jsem rozmazlená Prahou, už se mi zdá moc malá, moc stará, úplně vhodné výběhy zvířata nemají. Je pravda, že je od mého mládí téměř stejná. 

V úterý vedly naše kroky na zámek Lemberk. Zaujalo mě, že posledními majiteli byl Clam-Gallasové, rod, se kterým jsem se při našich toulkách již párkrát setkali. Také mě AI prozradil, že zámek není přiliš navštěvován. A to mohu potvrdit. I díky deštivému počasí tu žádné davy nebyly. 

Prohlédli jsme si zámeckou kapli, bajkový sál s nádherným renesančním kazetovým stropem, rytířský sál s barokní štukovou výzdobou a apartmány posledních majitelů. V druhý okruh byl zaměřen na provozní prostory zámku, jako kanceláře, vrchnostenské byty a černou kuchyni. Pokud vám prostory zámky připadají povědomé, i když jste zámek nenavštívili, je to proto, že se zde natáčela Poslední aristokratka a Tajemství staré bambitky. 

Zašli jsme se podívat i na Zdislavinu studánku. Podle Dalimilovy kroniky sv. Zdislava tímto pramenem vzkřísila mrtvé, vrátila zrak slepým, uzdravovala chromé a malomocné. Později se toto místo stalo poutním místem a byl zde vystavěn empírový gloriet. U pramene byly připravené hrníčky, bylo možno vyzkoušet léčivou sílu pramene. Přiznám se, že tolik dovahy jsme neměli.  

Ve středu už naštěstí bylo Kláře dobře, teploty odpadly, v krku přestalo bolet, tak jsem se mohly spolu přesunou na korálkovací chatu a užít si 3 dny korálkování a babského drbání. Jsem ráda, že vyšlo alespoň to.