 |
| 3/52 Autoportrét |
Příběh domácího násilí, o kterém nikdo nevěděl. Alžběta žije navenek šťastným a spokojeným životem. Svalnatý, potetovaný vyhazovač, který se právě vydává na dráhu fitness influencera, ji okouzlí charismatem i vizí velké budoucnosti. Zdá se, že láska, kterou si vždy přála, konečně přišla. Co ale na sociálních sítích vypadá jako splněný sen mnoha žen a dívek, se ve skutečnosti promění v děsivou noční můru. Maxim má totiž i druhou tvář, která se však ukazuje pomalu. A co je horší, nenápadně se maskuje za dokonalý instagramový život. Z příběhu dvou mladých lidí toužících po lásce a úspěchu se stává mrazivé svědectví o vztahu, který se proměňuje v past. Bety přichází o přátele, o svobodu, nakonec o samu sebe. A když si konečně uvědomí, co všechno ztratila, může být pozdě, protože utéct ze zlaté klece je těžší, než se zdá.
Tak tohle bylo hodně mrazivé. Velmi svižná knížka, která vás vtáhne do děje a vy musíte číst dál a dál. I když se jedná o smyšlený příběh, je děsivé pomyšlení, že takové příběhy se skutečně dějí. Je hrůzné, kam až může domácí násilí zajít. Je to i takovou připomínkou toho, že ne vše co vidíme na sociálních sítích, je realita. My dospělí to víme dobře, ale občas mám pocit, že děti a velmi mladí lidé zapomínají na to, že na instagramu vidí jen pozlátko, které influenceři ukazovat chtějí. Knížka je hodně drsná, surová, určitě není pro slabší povahy. Ještě musím pochválit slovníček na konci knihy, který vysvětloval přehledně všechny pojmy z online světa lidem, kteří se v této oblasti nepohybují. Díky slovníčku neměla s porozuměním příběhu problémy ani moje 84 letá maminka, která je touto oblastí naprosto netknutá.
 |
| 1/52 You keep shooting |
Prosím, nesmějte si mi. Rozhodla jsem se, že letos zkusím opět Fotoprojekt 52. Vím, že pokaždé dříve či později odpadnu. Je mi jasné, že ani letos moc daleko nedojdu. Loňský rok jsem se ani nepokoušela a výsledkem bylo, že jsem celý loňský rok nevzala foťák do ruky. Nechtělo se mi fotit, nechtělo se mi foťák nosit s sebou, zase to budu mít těžké, zase mě budou bolet záda, nakonec nějaký rychlý cvak mobilem taky stačí..... milion výmluv. To už takhle dál nejde. Musím si zase zaměstant hlavu něčím smysluplným. Alespoň se pokusit něco vymyslet. Když to nepůjde, nic se neděje. Vím, že fotograf ze mě nikdy nebude. Ale chci si zkusit zase hrát. Doufám, že mě to přiměje mít foťák častěji při ruce. Tak mě nesuďte, buďte prosím schovívaví.
Pro ty z vás, kteří jsou trošku novější, vysvětlím, co Fotoprojekt 52 je. Já se zapojuji do projektu, který organizuje Škola Perfektní Fotografie. Na svém blogu vyhlašuje každý čtvrtek nové téma. Na zpracování tématu máme týden, do další neděle je fotky vkládají do facebookové skupiny Fotoprojekt 52/PPSOP.CZ. Na nafocení tématu je tedy o něco více než týden. Samozřejmě nikdo vám uši neutrhne, když se opozdíte. Jen po tomto termínu se uzavírají týdenní alba a pokud chcete v albu svou fotografii mít, musíte si ji tam vložit sám. Důležitým pravidlem je, aby fotka byla aktuální, nafocená opravdu až po vyhlášení tématu. Občas se najde někdo, kdo se snaží chytračit a loví své perfektní fotky v archivu. Naši geniální správci to velmi často odhalí. Já si vždy říkám, proč? Proč to ti lidé dělají? Vždyť je to jen hra, není to soutěž o dokonalou fotku. Pokud někdo z vás rád fotí, určitě se k nám zkuste připojit. Naskočit můžete kdykoliv, stačí se jen do skupiny přihlásit. Ono stojí za to se tam přihlásit je kvůli nakukování, je tam spousta geniálních fotografů, nad jejichž fotkami se mi tají dech. Tak foťte, kochejte se, inspirujte se.
Neviděla jsem letos ani naživo stromek na Staroměstském náměstí, tak jsem to musela napravit.
Jen jsem si neuvědomila, že kromě stromku tam také budou davy turistů a spousta podivných stánků s předraženým zbožím. Tak jsem se pokochala jen zdálky, do nitra trhů jsem radši ani nezkoušela nahlédnout.
