Souborovka mě zase úplně neoslovila. David si pravidelně ztěžuje, že je to o ničem, hodně prý na to lidi kašlou a na hodiny necvičí. Pak je to bohužel vidět.
A na závěr pro pobavení jak to dopadne, když parta puberťáků jde zpívat sbor malým muzikantům.
Již několikátý rok se mi nepodařilo dostat na každoroční výstavu kaktusů v Botanické zahradě PřF UK. Byla to dříve taková moje kažodoroční radost, ale v poslední době to nevycházelo. Proto jsem dnes zcela neplánovaně a pro mě netypicky spotnánně vyrazila v poslední den konání výstavy. Prostě dnes nebo nikdy. Krásně jsem se pokochala.
Krásné odpoledne to bylo. Škoda jen, že to bylo tak moc spontánní a nečekané, že jsem vyrazila bez foťáku. Takže fotky mám jen z mobilu.
Vítejte v nejtemnějších zákoutích zločinu. Na místech, kde se unáší, vyhrožuje a požaduje výkupné. Provede vás jimi Adam Dolník, který jako jeden z mála lidí na světě vyjednává s únosci, vyděrači, piráty i teroristy. Ze zajetí už dostal desítky rukojmích a při jeho vyprávění mrazí.
O vyjednavačích se toho moc neví. A málokdo tuší, že mezi těmi nejlepšími je i Čech. Když mu zazvoní telefon, má jen pár minut na to, aby se sbalil a odletěl do Nigérie, Pákistánu, na Haiti… Jak se k takové práci dostal? Co všechno při ní zažil? Spoustu emocí, napětí a dramatických příběhů.
Další ze zajímavých rozhovorů. Poprvé jsem se dozvěděla, že vyjednavač nemusí být jen od policie nebo psycholog. Obecně o tomto tématu mám jen povchrní povědomí. Možná i to byl důvod, proč mi trvalo se začíst. Zpočátku jsem měla pocit, že se informace pouze dokola opakují. Myslím si, že by se určitě o této práci dalo dozvědět mnohem víc. Je však otázka, nakolik může pan Dolník informace poskytovat. Kapitola o terorismu mě zaujala opravdu hodně.
