...svíčku na adventním svícnu jsme dnes zapálili. Letos nás čeká dlouhý advent, zdá se mi ale, že přišel až příliš brzy. Měla jsem původně v plánu nový svícen, nebo alespoň nějaký výraznější upgrade. Ale nezvládla jsem to. Tak alespoň takhle, no...
Zahájily jsme s Klárou alespoň korálkovou přípravu na vánoce. Hotové jsem dva svícny a nějaké malou kouličky, ty nafotím, až jich bude víc.
Dnes tedy poprvé Myrtha na veřejnosti. Nakonec bez špiček, i přes nesouhlas pana učitele. Ale udělala dobře. Byla klidnější ( i když asi méně vystresovaná by bylo přesnější, o klidu se mluvit nedalo). A udělala dobře - má Čestné uznání za 6.místo. Zatím nejlepší umístění v sólech za celou "uměleckou dráhu". Fakt, že jsme s tím opravdu nepočítaly, dokazuje, že se na vyhlášení ani nepřevlékla do kostýmu:
Já ani neměla připravený foťák, nenapadlo mě, že budu mít při předávání cen co fotit.
Sólovým výstupům ještě předcházely povinné sestavy. Docela ty holky obdivuju, že si to stačí v té rychlosti zapamatovat.
Nemusím ani zdůrazňovat, jak jsem ráda, že od soutěží máme zase do jara pokoj. Teď nás čekají vánoční představení, Kláru naštěstí pouze jedno. Druhé bude až v novém roce. Jen mi je trošku líto, že si Klára dělá naději, že jí pan učitel nechá dělat jednou Černou labuť. Když prý se jí povedla soutěž, určitě to pan učitel ocení. Nevím, že ještě nepochopila, že to u nás takhle nefunguje.
...nemám opravdu ráda. Prší a prší, zataženo, tma celý den. A děsí mě představa, že takových dnů si do jara užiju ještě hodně. Zoufale mi chybí světlo. Snažila jsem si den rozsvítit fialkama. Akvamarin kvete poprvé, Gercoginia je již ostřílený mazák.
... na nedělní soutěž. Jsme z toho nešťastné obě. Na špičkách to asi fakt nepůjde. Hrozně se na nich bojí. Na hodinách na nich vůbec netrénují a potom je nutí na soutěž je mít. Je nám jasné, že prostě k Myrthě špičky patří, ale asi půjde nakonec v piškotech. Na špičkách dělá chyby, které jinak nedělá. Do špiček to snad doladíme do jara :-)
Při dnešním čistění příbytku našich zubatic jsem si uvědomila, že už dlouho jsem naše modelíny nefotila. Vždy je čistím v rychlosti nebo večer za špatného světla. Protože jsem dneska po dvou probdělých nocí díky Davidově střevní viróze jak po hodně nevydařeném tahu, neočekávala jsem od sebe žádné výkony. Vyčistit klec a udělat pár fotek mi připadalo jako dostačující program na dopoledne. Jenže ouha - naše modelky se bojí foťáku a jeho zvuků. Takže se schovaly za květináč, že prý rozhodně spolupracovat nebudou. Musela jsem zachrastit kyblíkem s krmením, pak opatrně vylezly.
