Konec června

 

Konec června byl u nás ve znamení kultury a samozřejmě vysvědčení. Navštívily jsme (já, maminka a Klára) dvě baletní představení. Nejdříve se na scéně ND byly podívat na hostování brněnského souboru. Přestavil se s moderní úpravou Labutího jezera. Šéf baletu a choreograf představení v jedné osobě zde vyjadřoval  vlastní pocity ze svého úspěšného boje s rakovinou. Já objektivní v hodnocení nebudu, pan Radačovský je pro mě silná srdeční záležitost, tomu u mě projde všechno. Takže za mě moc pěkné. Ale kupodivu se líbilo i mé mamince. Ta modernizace klasických baletů nemá silně ráda, na tohle přestavení nechtěla, nakonec jsme ji s Klárou umluvily. Šla s tím, že když tak bude sedět se zavřenýma očima a poslouchat hudbu. Ale i ona byla z představení - nadšena je asi moc silné slovo - prostě se jí líbilo. Prohlásila, že je vidět, že když někdo umí dobře klasiku, je pak schopný udělat zajímavou moderní choreografii. Klára byla trošku rozpačitá, některé části se jí líbily, některé ne.
Za pár dní jsme si zašly, nevím už po kolikáté, na Valmonta. Bylo to takové příjemné zakončení sezony.
A pak slavné vysvědčení. Udělaly nám radost, dětičky naše. David samé jedničky, i když s odřenýma ušima. Ani nevím, jestli z nich měl radost. Jemu je to tak nějak jedno. Klára měla jednu dvojku, což si myslí, že je na primu krásné. Nikdo jsme od ní takové pěkné vysvědčení nečekal. Je mi sice malilinko líto, že dvojka je zrovna z angličtiny, ale. co. Snad pochopí, že musí v angličtině opravdu máknout, že nestačí jen udělat domácí úkol, jak jim tvrdí paní profesorka. Slovíčka se prostě naučit musí.

Duha

Při  večeři jsme se měli na co koukat....

Závěrečné vystoupení

 

Doufám, že se na mě nebudete příliš zlobit, že jsem tu zase si baletními videi. Ale jedna z vás mi psala, že sem chodí právě kvůli baletu, proto věřím, že alespoň jedna z vás nebude naštvaná. Vy ostatní to prostě přeskočte. Závěrečné vystoupení Klářiny baletní školy. Naivně jsem si myslela, že bychom mohli vynechat. V neděli Klára odjíždí na školu v přírodě. Nebylo by od věci věnovat sobotu balení kufru. Navíc včera šitá hlava. Pan doktor mě trošku zklamal, když vystoupení  radikálně nezakázal, prý se máme ráno rozhodnout podle toho, jak se Klára bude cítit. No jak by se mohla cítit, když jde o balet, že. Ona je profesionál, zvládne tančit i s dírou v hlavě :-). Představení bylo dlouhé, až moc dlouhé. Klára tančila ve 4 skupinovkách a své sólo. Giselle jsem nenatočila, tak jste ušetřeni. Jsem opravdu ráda, že je konec baletní sezóny. Teď nechci dva měsíce o baletu slyšet.
A dozor jsem neměla!!! Ani vlastně nevím, jestli tam s holkama někdo byl.

Noc kostelů

Dnešek jsem měla dobře promyšlený. David půjde na angličtinu, Klára na balet. Večer se sejdeme doma, dáme dřívější večeři a vyrazíme na noc kostelů. V plánu byl "náš" kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. Není to tedy naše farnost, ale přesto sem jakž-takž pravidelně chodím. Chodila jsem sem s tatínkem jako dítě. Potom jsem na tatínkově pohřbu "potkala" místního farářeca zjistila jsem, že je mi velmi sympatický a jeho kázání mě neuvěřitelně baví. I děti tu se mnou na mši již párkrát byly, takže jsem usoudila, že bude zajímavé podívat se do těch částí kostela, kam se normálně nedostaneme. Jenže člověk míní, Pán Bůh mění. V poledne mi volala ze školy Klára, že by potřebovala odvézt do nemocnice na šití, má rozbitou hlavu. Letěla jsem do školy jako blázen, viděla jsem, jak tam sedí v kaluži krve. Naštěstí mám příliš bujnou fantazii, realita tak hrozná nebyla. Nicméně jeden steh na hlavě má. Tím pádem nestihla balet. Ale zase jsme díky tomu stihli dřívější  prohlídku kostela a i následnou mši. Prohlédli jsme si sakristii, nahlédli do věže, prohlédli sklepy. Mše byla doprovázena kapelou Srdcaři, to vždy baví Davida více než klasická mše. David byl tak nadšen, že prý chce být ministrantem. No nevím, to asi neklapne.. Jedinou chybkou bylo, že jsem dnes opravdu ani na setinu vteřiny nepomyslela na foťák. Ten si ležel spokojeně doma. Takže mázlá fotka z mobilu jako důkaz, že jsme tam opravdu byli.

Vernisáž

Dnes jsme měly s Klárou slavný den :-). Naše skvělá korálková paní učitelka Darí Fejtková pořádá v Kostelci nad Černými Lesy výstavu své práce. A protože studentky její školy jsou také výsledkem její práce, přizvala i nás, abychom se se svými pracemi zúčastnily. Na dnešní vernisáž jsme vyrazili v plné sestavě, dokonce se mi podařilo přemluvit i maminku, aby s námi jela. Obě děti si přály zapózovat před vitrínkou s našimi výrobky.

Korálky se líbily všem, ale ještě větší úspěch sklidil ohromný orchestrión, který celou odpolední slávu hudebně doprovodil.

Pak ještě krátká procházka po Kostelci a trocha focení. Klára nutně potřebovala fotky :-)

Pozvánka

Kdybyste někdo měl chuť a měl čas, přijďte se podívat. Budeme tam mít také s Klárou  nějaký kousek.