středa 30. října 2013

Výhra


Před časem jsem se zúčastnila soutěže u Ivanky na vyšívacím blogu. Štěstí bylo asi velmi unavené a vyhrála jsem!!! Protože jsem chtěla Ivanu poznat osobně, domluvily jsme se, že výhru - nádhernou vyšívací předlohu - nesvěříme do rukou pošty, ale vyzvednut si jí u ní v práci. Spojila jsem tak příjemné s příjmeným :-). Ivana totiž pracuje v knihovně. Protože s Klárou chodíme do knihovny velmi rády a často, stále ji slibuji, že půjdeme do velké Ústřední, ne jen k nám na malou pobočku. Dnes konečně se nám podařilo vše časově zorganizovat a vyšlo to.
Pro mě to bylo velmi milé a příjemné setkání. Jsem ráda, že jedna blogerská duše přede mou ožila. Pevně věřím, že to nebylo naše poslední setkání a že se jistě sejdeme někdy i s Adélkou, která mě tam pěkně vylosovala. Asi cítila, že zrovna v době losování čteme s Davidem její knížku.
Předloha je opravdu luxusní. Je to pro mě velký závazek, obzvlášť, když jsem měla možnost sledovat, jakou nádheru tvořila Ivana. Doufám, že se mi podaří jí vyšít. Nechci pronášet nějaké "velkohubé" (existuje nějaký spisovnější termín?) závazky, ale moc ráda bych se první podzimní den s hotovou výšivkou tady pochlubila. Záměrně nepíšu, který to bude rok, protože jestli mi půjde všechno tak pěkně jako doposud, bude to asi v době, kdy děti budou maturovat.

neděle 27. října 2013

Klárčin náhrdelník



S tímhle náhrdelníkem se Klárka trápila hodně dlouho. Několikrát ho odložila, po čase zase vyndala a kus ušila. Trošku jsem jí pomáhala. Ale jen s pomocnými a nudnými pracemi, jako je zapošívání apod. I boj s paměťovým drátem zbyl na mně, ten jsme svedla dnes kolem druhé hodiny ranní. Ale zvítězily jsme a náhrdelník je hotov. Ufff...

pátek 25. října 2013

Svítíme


Po dnešním odpoledni i u nás na balkoně svítí dýně. Společnými silami jsme vydlabali, vyřezali. Upekli jsme dýňový koláč, uvařili dýňovou polévku. Semínka se suší pro naše dva chlupáče, aby i oni z dýně něco měli.
Jen se mi nepodařilo dýny pořádně vyfotit. Náš foťák definitivně odchází do věčných lovišť. Budu muset napsat Ježíškovi. Tedy spíš nějakému předčasnému Ježíškovi, abychom vánoce již mohli zaznamenávat. Teď musím doufat, že nebudou žádné zajímavé akce, které by stály za fotodokumentaci.

neděle 20. října 2013

Jako z vody


Jonáš je u nás něco přes roky. Pravidelně ho vážíme a zjištujeme, jak roste. A to on roste. Už se blíží 1 kg. Jak říká náš tatínek, za chvíli bude mít jateční váhu.


Je to náš velký mazel!

pondělí 14. října 2013

Poslední


...kaktusový květ letošní sezony. Fotila ho Klára mobilem. Kaktus jsou již zazimovány. Ještě musím zazimovat sukulenty, které mám v kuchyni. Stále to odkládám. Budu je muset totiž přenést do chodby, kde je oknou na sever, stíněné velikým stromem. Tak si stále říkám, ať si ještě užijí posledních slunečních paprsků.

sobota 12. října 2013

Koláčky


... jsem upekla v noci na dnešek. Špatně spím, tak proč čas nevyužít nějak smysluplněji. Alespoň budou mít děti ráno radost. Vyzkoušela jsem recept, který jsem našla na blogu u Moniky. A je opravdu výborný. Těsto je úžasné, skvěle se s ním pracuje a koláčky jsou jedna báseň. Půlku jsme naplnila s tvarohem, půlku s mákem. V rodině máme chutě rozdělené rovnoměrně, tak se kupodivu nikdo nehádá :-)

čtvrtek 10. října 2013

Kámoši jak hrom...



... naši kluci rozhodně nejsou. Ale vždy, když je čistím, vypustím je na chvíli, aby se spolu proběhli po předsíni. Zpočátku jsme měla obavy, aby se třeba nepoprali. Toho se však bát nemusím. Jonáš (morče) vždy začne Čumáčka nadšeně pronásledovat. Jenže Čumák je velmi mrštný, stačí mu dva tři skoky a je na druhém konci chodby. Jonáš se za ním těžkopádně začne valit, nadšeně při tom pokníkává. Jenže než se na dané místo dostane, Čumák je už dávno úplně jinde. Občas Čumák velkoryse počká a nechá se lehce očuchat než zase běží dál. Je legrace je pozorovat.

pátek 4. října 2013

Giveaway u Ivanky


K Ivance na blog se ráda chodím kochat jejími krásnými výšivkami. Mám vyšívání ráda, občas se pokouším i o něco sama, ale většinou nic nedotáhnu do konce. A tak  u Ivanky vzpomínám na dobu "svobodna a bezdětna", kdy jsem se vyšívání trochu věnovala. Nyní však Ivanka uspořádala giveaway o úžasnou předlohu. To je panečku výzva. Rozhodla jsem se, že zkusím štěstí. Kdybych předlohu vyhrála, měla bych silnou motivaci do příštího podzimu vyšít úžasný obrázek. Nezkusíte své štěstí i vy?

úterý 1. října 2013

Svícník



Je úžasný, kvete jako divý. Jsem ráda, že ho máme!

A David opět doma. Ach jo, to nám ta předškolní příprava nějak nevychází...