Míček pro Zlatovlásku

Výrobou míčku pro naší Zlatovlásku byl pověřen tatínek. Dnes se do toho konečně dal, termín už se blíží. Lak nejdřív trochu zlobil, nechtěl na míči zaschnout, ale nakonec se dílo zdařilo.

Srdíčko pro maminku

Klárka přinesla ze školy přáníčko, které vyráběli ve výtvarné výchově k svátku matek. Dala mi ho hned. Jednak by to nevydržela tajit až do neděle, jednak v neděli nebudeme doma celý den, takže na žádné oslavy čas nebude. Zamáčkla jsem dojatou slzu a přáníčko si vystavila na čestném místě :-)

Přijat!

Máme to černé na bílém - Davídka přijali do školky!!! Jsem opravdu moc ráda, i když jsem zároveň plná obav. Zvládne to? Je to takovej šmudla, visí na mě čím dál víc. Musíme ještě hodně trénovat, i když poslední dobou se , co se samostatnosti týká, moc zlepšil. Oblékání mu jde už moc pěkně, jídlo, pokud mu chutná, v něm také zmizí kosmickou rychlostí. Pokud moc nechutná, prohlásí, že ho to nebaví a chce krmit. Ale je to velký rošťák a neposlucha a myslím, že nějakou autoritu ve formě paní učitelky potřebuje jako sůl. Navíc se do školky moc těší, tak doufám, že to nakonec všechno zvládne.

K moři!

V rámci přerovnání šatníku mě napadlo zkontrolovat, jak vypadají plavky na léto, zda nejsou gumičky zpuchřelé a zda se děti do plavek ještě vejdou. Vůbec mě nenapadlo, že se tato akce setká s takovým ohlasem u Davida. Měl ohromnou radost, když plavky uviděl. Začal vykládat, co budeme u moře dělat, celé odpoledne odmítal se z plavek svléknout a začal nosit věci, které musíme k moři vzít.

Plavání podruhé

Včera mi Klárka vyčetla, že na plavání fotím Davídka a jí ne. Tak jsem dnes fotila na jejím plavání. I když, vzhledem k tomu, že větší část hodiny pilovali kraul, se vetšinou fotky omezují na stříkající "cosi" částečně pod vodou. Dneska jsem byla já ten rušivý element, který nechtěl na plavání jít. Do té strašné zimy ( u nás byly 3 st.) a deště se mi ani trošku vylézat  nechtělo.

Plavání

Po delší době jsem si zase dnes vzpomněla a vzala foťák na bazén. Děti trénovaly samostatnost, tak jsem měla na chvíli možnost ze břehu fotit. David spolupracoval, podplavával provaz tak jak měl, prostě pohoda. Ale těch řečí, co jsem si musela cestou na plavání vyslechnout! On nechce jít plavat, vůbec ho to nebaví, neumí to a nevím co ještě. Jakmile ale bazén uviděl, bylo po řečech a dokázal, že mu to jde krásně.

Na návštěvě

To bylo zase jednou radosti! Vyrazili jsem navštívit mého strýce, který bydlí na vesnici. A naše děti, jako typičtí Pražáci, měly z králíků a slepic "druhé vánoce" :-)