čtvrtek 29. května 2014

Ohlédnutí za veletrhem Kreativita-hobby


Je neuvěřitelné, jak mi ten čas letí. Mám pocit, že nestíhám nic. Nevím, jak to dělám, asi špatná organizace.
Proto se až dnes vracím k letmému ohlédnutí za akcí, za kterou jsme s Klárou vyrazily v neděli na holešovické výstaviště. Den jsme vybraly dobře - byla neděle, venku nádherně, tak se moc takových bláznů jako my, kteří se nechají zavřít do výstavních hal, naštěstí nenašlo. Žádné davy - to bylo asi ale jediné plus celé akce. Přiznám se, že tentokrát nás to příliš nenadchlo. Mám pocit, že vystavovatelů bylo výrazně méně než v jiných letech. I tak si Klára vyzkoušela např. malování na tričko. To se úplně ideálně nezdařilo. Barva jí na jednou místě prosákla až na záda, ale to jsme zjistily až po příchodu domů. Radila jsme se se zkušenými, vyzkoušela rady, ale bez úspěchu. Už mám připravenou láhev Sava, jen se mi do toho nějak nechce. Uvidíme :-)


Pod vedením lektory holky namalovaly krásný obraz. Musíme ho zarámovat a vyvěsti!

Vyzkoušely si i zdobení čokolády a pro nemocného Davida Klára udělala jeho milované Angry Brids z pěnovky. Nakoupily jsme samozřejmě děsně potřebné korálky a komponenty na ně. Na samotné korálkování už ale čas nezbyl. Nechávaly jsme si ho až na konec, chtěla jsem, aby si Klára vyzkoušela věci, které doma neděláme. Tak to zase někdy příště někde jinde.

Neděli jsme zakončily krásnou podvečerní procházkou centrem Prahy, abychom si alespoň trochu sluníčka užily. Kluci to sami doma zvládli na s antibiotiky a autodráhou na jedničku!

středa 28. května 2014

22/52

22/52 (týždeň dvadsiaty druhý) - JAHODOVO

Alespoň jedna aktuální. Kdy dohoním zbytek, vůbec netuším. Ani radši nepočítám, kolik témat mi chybí.

úterý 20. května 2014

Twinová kytka



Twinový náhrdelník - můj další kostliveček. Ne že by mi ležel dlouho rozešitý, ale hodně dlouho jsem měla návod i připravený materiál a pořád jsme ho odkládala. Měla jsem pocit, že to bude moc těžké. A přitom se šil tak krásně! Až mi bylo líto, že už je hotový :-)

sobota 17. května 2014

19/52


19/52 (týždeň devätnásty) - NA ZEMI

Občas u nás není kam šlápnout. Obzvlášť při takovém deštivém počasí jako dnes to dost dlouho toleruju. Ale jen do té chvíle, kdy se mi podaří bosky šlápnout na tu nejmenší kostičku :-)

13/52

13/52 (týždeň trinásty) - ŠŤASTIE
Já vím, žádný originální nápad. Ale když tak na mě smutně koukal v dešti, v tu chvíli jsem fakt věřila, že budeme mít štěstí.

pátek 16. května 2014

Knižní veletrh


Byly jsem s Klárou rozhodnuté si tuto akci nenechat ujít. Pátek se nám zdál jako ideální den, naivně jsme doufaly, že tam nebude tolik lidí. Bylo, a moc! Navíc samé školy, takže na nějaké doprovodné akce jsme neměly ani šanci nahlédnout. Já si  vzala omezenou, menší,  sumu peněz, aby mě to nesvádělo k velkému utrácení.. Prodejci mě převezli - na hodně místech se dalo platit kartou, tak jsem toho využila. Knížek jsme vybrali docela hodně, hlavně pro děti. Klára už má připravený dárek za vysvědčení, tak doufám, že si ho zaslouží. Davidovi jsme nachystala slušnou zásobu z edice První čtení, tak hned od podzimu na to může sednout :-). Samozřejmě i pro dospělé jsme něco pobrali. Záda mě po příchodu domů z té tíhy opět bolela a ibuprofen byl na dnešní večer můj dobrý kamarád.

čtvrtek 15. května 2014

Daria Klimentová - Děkuji!


Dnešní den byl velkým svátkem pro všechny milovníky baletu. Nejúspěšnější baletní tanečnice Daria Klimentová, která většinu svého profesního života tančila na světových podiích, se po 25 letech baletní kariéry rozhodla se s diváky rozloučit. A protože začínala prknech ND, přála si i tady skončit. Měly jsme to štětí, že jsme mohly být u toho - tedy já, moje maminka a Klárka.  Paní Daria si vybrala své oblíbené role - Odettu z Labutího jezera, Medoru z Korzára a Kitri z Dona Quijota. Doprovázel jí její taneční partner Vadim Muntagirov a soubor baletu ND. Těžko se mi hledají slova, abych vyjádřila své pocity z tohoto jedinečného večera. Daria je vskutku neuvěřitelná - i první sólistky baletu ND vedle  ní působily svými výkony jako řadové sboristky. Nekončící ovace na konci přestavení si Daria i Vadimem opravdu zasloužili. Radost z toho, že jsem mohla to nádheru vidět na vlastní oči se u mě však trošku mísila i se smutkem. Nějak mi přišlo líto, že zase končí jedna etapa. Daria je přibližně stejně stará jako já. Pamatují si její nádherné začátky v Národním divadle, na její první velkou sólovou roli. Ona a celá její generace tanečniků mi byla velmi blízká. Na ty "mladé" si nějak stále nemůžu zvyknout.
Celé představení zaznamenávala Česká televize. Pokud budete mít jen trochu možnost, určitě si nenechte tento záznam ujít. Stojí za shlédnutí i pro ty, kteří nežijí baletem tolik jako my.
Ještě musím zdůraznit, že fotka opravdu není moje, půjčila jsem si jí z FB. Snad jsem neporušila žádná autorská práva.

středa 14. května 2014

Diplom



Nedá mi to, musím se pochlubit. Dnes přinesla Klára z baletu diplom. Svůj první diplom z baletní soutěže v sólové kategorii (ještě má bronzovou medaili za skupinovku, ale to tak moc nepočítáme :-) ).
A už slibuju, že se chlubit nebudu a budu zase ta kritická matka, kterou se většinou snažím být :-).

neděle 11. května 2014

Nerozumím baletu

video
video


Na balet jako divák chodím od útlého mládí. Dalo by se říct, že jsem na něm vyrostla. Později jsme se chvilku také pokoušela u tyče vlnit, ale rychle jsem pochopila, že tudy cesta nepovede. Před 6 lety se mi otevřela další stránka baletu, když Klára začala na balet chodit. Strávila jsem s ní na sále mraky hodin, vyslechla spoustu rad od povolaných a začínala jsem mít pocit, že do toho trošku vidím, že alespoň tuším, co se po ní chce, co je správné a co špatné. Sice velmi rámcově,  spousta detailů mi stále uniká, ale alespoň něco. Po včerejší Klárčině účasti na soutěži Hradecká Odette mám opět pocit, že jsem zase úplně mimo. Schválně pro srovnání sem dávám obě videa - z dubna z Pardubické arabesky a to včerejší. Posuďte sami.

V Pardubicích jsem měla pocit, že se jí to relativně povedlo. Jasně, je tam spousta chyb, ale určitě to patřilo k jejím lepším výkonům. Ve výsledkové listině byla někde kolem poloviny, lehce pod půlkou. I když bodové hodnocení měla docela vysoké, přiznám se, že jsem byla trošku zklamaná, čekala jsem místo alespoň lehce nad polovinou.

Včerejší vystoupení v Hradci se jí podle mě, podle tatínka i podle ní samé hodně nepovedlo. Na diagonálu na točení piruet nastupovala s děsem v očích (to asi ta kamera úplně nedokázala zachytit), už v té chvíli jsem věděla, že je to v ... (no víte, kde). Takže jsme se dohodli (hlavně já s manželem), že nebudeme čekat na vyhlášení. Opět jsem vstávali  ráno v 5, měli jsme všeho tak akorát. Klárka sice špitala, že by chtěla vědět, kdo v její kategorii vyhrál, ale vysvětlila jsem jí, že si to přečtěme v týdnu na internetu. Proto mi málem vypadl telefon z ruky, když večer volal Klárčin učitel, že Klárka se umístila na 6. místě a dostala čestné uznání. Diplom a cenu jí přiveze do Prahy on. Nerozumí, nechápu. Neviděla jsem tedy samozřejmě všech 22 tanečnic z její kategorie, ale na soutěže jezdí stále ti samí lidé, takže asi tuším. A předpokládám, že ne všichni měli tak špatný den jako Klára. Samozřejmě se spolu s ní, ale jasné mi to není. A nedovedete si představit, jak neskutečně mě mrzí, že jsme na vyhlášení nepočkali. Měli jsme překonat naši únavu a zůstat tam. Připravila jsme jí o její minuty slávy, kdy si mohla dojít na jeviště pro ocenění, vyfotit se s členy poroty... Je mi to tak líto, kdybych tak mohla vrátit čas... Ona mi to nevyčítá, tváří se, že to vůbec nevadí a že i ona měla pocit, že bychom tam byli zbytečně. Ale stejně...

úterý 6. května 2014

Už je máme!




... diplomy z Korálkové školy. A jsem na ně náležitě pyšné. Tak vzhůru do druhého ročníku!

pátek 2. května 2014

Korálky a nabídka


Před pár dny jsem tu slíbila fotku prstýnků, které jsme s Klárou vytvořily na srazu korálkové školy.  Nějak se mi to nehodilo, nebylo správné světlo, rozpoložení, nálada... konečně dnes dodatečně tak činím. Modrý-bílý prstýnek je Kláry, druhý je můj. Šily se moc pěkně, úplně s přehledem jsme je stihly na srazu. Vůbec si poslední srazy nosíme domů hotové výroby, to zpočátku nebylo. Že bychom se již tak zlepšily a zrychlily?


Mezitím jsem také stihla došít jednoho kostlivce - kytičkovou soupravu podle návodu Darí Fejtkové. Byla rozešitá už  opravdu dlouho, tak se konečně dočkala. Šila jsem přesně podle návodu, ale musí přiznat, že se mi příliš nelíbí  ta kroucená šňůra. Připadá mi ke kytičkám příliš masivní. Uvidím, možná jí zase odpářu a ušiju jinou. A nebo si na ní zvyknu, jako na spoustu jiných věcí, které se mi nejprve také úplně nelíbily, ale časem jsem si je zamilovala. 

A když už jsme u těch kytiček - musím urgentně přesadit a hlavně rozsadit některé sukulenty. A protože prostor není nafukovací, budu muset odnože vyexpedovat do kompostu. Než tak učiním ( a bude mi to srdce trhat), ptám si i tady - nechce někdo malý sukulentík. Jedná se hlavně o haworthie, albucy, také euphorbia by se našla. S případnými zájemci se domluvím, ev. zašlu fotku.