středa 31. prosince 2014

PF 2015


Poslední den v roce žádá nějaké bilancování. A mě se do něj tak moc nechce, nejsem ve správném hodnotícím rozpoložení.  Pro nás to byl rok plný změn, plný novinek. Další změny s obavami vyhlížíme. Předsevzetí si tradičně nedávám žádné, i když jedno - trávit méně času na internetu - by asi na škodu nebylo. Ale proč se stresovat neplněním nějakých závazků?

Ráda bych všem, kteří na můj blog chodíte, moc poděkovala. Za vaše návštěvy, za vaše milá slova v komentářích. Neskutečně si cením, že si najdete ve svých nabitých programech chvilku, kterou tu se mnou strávíte. Děkuju, opravdu děkuju moc! Do nového roku přeju vám všem i naší rodině snad jen jednu věc - velikou kopu zdraví. Není to fráze, všichni jsme si určitě vyzkoušeli, že ve zdraví se všem nástrahám života čelí lépe. Přibude-li k té fůře zdraví  kapička štěstí, bude to příjemná třešnička na dortu.

Silvestr





Silvestr je pro mě už dávno poklidný, pohodový den. Nikdy jsem na nějaké bouřlivé oslavy nebyla. I v dobách divočejšího mládí jsme měla pocit, že se nemusím bavit zrovna na povel. Co máme děti, trávíme vždy podvečer u mých rodičů. Dnes jsme si cestou museli samozřejmě zařádit na sněhu. Tedy sněhu, no na pražské poměry asi ano. I když při tvorbě andělíčků jsme hlídala a po pár zamávání volala "Pozor, bahno! Stačí!".  Příjemný podvečer nad mísou maminčiných chlebíčků, na které se těším celý rok, se myslím vydařil. Teď už mě čeká jen trocha rozjímání než půjdu spát. Nevím, jak je to možné, ale celý rok mám problémy se spaním. Před půlnocí nechodím spát nikdy, většinou až po jedné hodině, stejně se ještě do šesti hodin, kdy vstávám, několikrát probudím. Pravidelně na Silvestra se mi kolem 22 hodiny začnou klížit oči a do půlnoci prostě nevydržím :-)

pondělí 29. prosince 2014

Tak nevím...



... že by se rozšířily řady korálkářek?

sobota 27. prosince 2014

Mléčný řez bez mouky


Dnes byla u nás velmi milá návštěva. S touto návštěvou mám vždy trošku lámání hlavy, protože nevím, jaké pohoštění připravit. Jeden z členů je totiž na bezlepkové dietě. S bezlepkovým pečením nemám zkušenosti. Proto když jsem nedávno narazila na mém oblíbeném blogu na recept na řezy bez mouky, pečlivě jsem si ho uložila. Dnes tedy nadešel čas je vyzkoušet. A protože moc chutnaly všem, i těm, kdo žádná omezení nemají, je mi jasné, že jsem je nepekla naposledy.
Těsto: 5 vajec vyšlehat odděleně žloutky a bílky. Přidat 100 g cukru a 50 g kakaa. Vyšlehat a péct na velkém plechu, který je vyložený pečícím papírem. Péct asi 10 min při 190 st.
Než piškot vychladne, připravíme si náplň: vyšlehat 250 ml šlehačky, přidat 250 g tvarohu a  moučkový cukr dle chuti. Vychladlý piškot rozpůlíme, potřeme připravenou náplní a druhou polovinou přiklopíme. Necháme přes noc rozležet v ledničce.

čtvrtek 25. prosince 2014

Adventní shrnutí


Advent za námi. Jsem moc ráda, že jsem se nechala Aranelkou nakopnout, vzala jsem torzo svého foťáku a snažila se každý den něco zachytit. Upřímně - nevěřila jsem, že to zvládnu, vymyslím,stihnu... Ujistila jsem se, že 365 bych nedala, i když mě stále láká.

Dnešní den byl takový správně vánočně - sváteční. Zvládli jsme sváteční oběd u mých rodičů, nějakou televizní pohádku, omrkli jsme nějaké betlémky v kostelích a kochali se včerejšími dárečky. Zítra bych v započatém programu ráda pokračovala, i když nevím..

středa 24. prosince 2014

Štědrý den


Konečně nastal onen vytoužený a dlouho očekávaný... Věřím, že nikoho nezklamal. I ta zlatá prasátka byla. Pro mě je velkou odměnou, že jsme se sešli všichni jako každý rok, všichni zdrávi. Kéž to tak zůstane i nadále.

úterý 23. prosince 2014

24. adventní



Před pár dny jsem měla ve schránce dopis. Chápete - opravdový dopis! Ne reklamu nebo složenku. Už si ani nepamatuju, kdy mi naposledy dopis přišel. Ručně nadepsaná obálka mě pohladila po duši. Dopis, plný hřejivých slov byl od Emilky. Přiložen byl nádherný Rychnovský betlém, který jsme si dnes vystříhali a postavili. Moc, moc děkuju, z dopisu jsem měla radost jako malá holka.


Všem přeji požehnané Vánoce, plné klidu, pohody                                        a lásky. 

pondělí 22. prosince 2014

23. adventní



Poslední přípravy. Snažím se uklidit, děti to úspěšně bojkotují. To s nimi mám vydržet doma až do 5. ledna?

neděle 21. prosince 2014

22. adventní



V rámci odpolední procházky jsme vyrazili na náměstí Jiřího z Poděbrad, kde probíhal Vánoční koncert na schodech. Hrály se ty nejznámější koledy, tak jsme si mohli s chutí zazpívat. Díky nepříjemnému větru jsme nevydrželi až do konce, ale i tak jsme si užili.

sobota 20. prosince 2014

21. adventní


Nejsem žádná fanynka Karla Gotta. Uznávám ho jako špičkového profíesionála, od kterého by se mnozí mohli a měli učit, ale že bych si jen tak pustila jeho muziku, to opravdu ne. S jednou výjimkou - bez jeho Vánoc ve zlaté Praze si vánoce neumím představit. Provází mě od dětsví celé adventní období. Adeste fideles pastorales je v podání božkého Káji nejlepší :-).

pátek 19. prosince 2014

20. adventní


Dnes jsme měli na programu mimo jiné Klářin vánoční koncert v hudební škole. Veskrze vánoční, hrály se téměř jen koledy. Koulička byl dárek pro paní učitelku. Už je předaná, tak jí můžu zveřejnit. Dala docela dost práce, ale paní učitelka si jí určitě  zaslouží. Klárka jí má moc ráda. 


čtvrtek 18. prosince 2014

19. adventní


Rozkvetly nám barborky. Děti se ptaly, co znamená, když rozkvetou dříve než na Štědrý den. Nevím, netušíte někdo? Je dané, že mají rozkvést přesně na Štědrý den, aby byla svatba, nebo kdykoliv do Štědrého dne?

středa 17. prosince 2014

18. adventní


Každý rok peču naše oblíbené cukroví, asi 12 druhů. Každý si tam to svoje najde. A každý rok zkouším nějaký nový recept, který mě někde zaujme. Tentokrát se mi zalíbily v jednom časopise ořechové košíčky. Sice na fotografii v onom časopise vypadaly o fousek lépe, ale jsou moc dobré.
Uložím si tu recept, kdyby náhodou slavily takový úspěch, že bychom je za rok opakovali.
Těsto: 250 g hladké mouky, 125 g másla, 80 g cukru moučka, 1/2 vanilkového cukru, 1 vejce
Náplň: 300 ml smetany na vaření, 150 g přírodního cukru, 150 g  strouhaných vlašských ořechů, 150 g rozdrcených piškotů, 2 lžíce rumu, 1/4 lžičky nastrouhané citronové kůry.
Vypracovat těsto, nechat rozležet přes noc. Plnit formičky, péci při 180 st. 8 - 10 min.   Nechat vychladnout. Smetanu přivést téměř k varu a promíchat s cukrem, ořechy a piškoty. Po vychladnutí vmíchat rum a citronovou kůru. Plnit do košíčků, polévat čokoládovou polevou a zdobit vlašským ořechem.

úterý 16. prosince 2014

17. adventní



Děti mají v pátek ve škole vánoční besídku. Chystají dárky pro své kamarády. Klára svým kamarádkám koupila laky na nehty. Viděla, že to úplně neschvaluju. Rozhodla se dárky vylepšit vlastoručně vyrobenou ozdobou. A tak přišly ke slovu staré dobré hvězdy. Podotýkám, že každá barevně ladí s lakem.

pondělí 15. prosince 2014

16. adventní



Slepuji, polévám, zdobím.... už to nemůžu ani vidět. Mám nepřekonatelnou chuť na dobrou pikantní klobásku.

neděle 14. prosince 2014

15. adventní



Děti mě nepřestanou překvapovat. Myslím, že jsem zde několikrát psala, že David nechce nikdy nic vyrábět. Dokud chodil do školky, byly nejurputnější boje ta rána, kdy věděl, že má ve školce něco vyrobit. Škemral, prosil, aby tam nemusel. Proto jsem měla ve škole trochu obavy z pracovních činností a výtvarné výchovy. Ťukám, zatím dobré, prý ho to baví. Ale doslova mi spadla brada, když v pátek přinesl přihlášku na nedělní výtvarnou dílničku, kde se bude vyrábět stojánek na tužky. Prý tam půjde. Vyptávala jsem se, kdo jde z kamarádů, chtěla jsme vědět, kdo tak na něj zapůsobil. Prý nikdo,  půjde tam sám. Naprosto jsem nechápala. Když jsme to probírali u večeře, vytasila se Klára s přihláškou také, že když tak s Davidem půjde, aby tam nebyl úplně sám. Namítala jsem, že v neděli máme sraz korálkové školy. Svedla tedy sama se sebou těžký duševní boj, ale nakonec vyhrála dílnička ve škole. A tak jsem si dnes spokojeně odjela na Letnou obšít si vánoční fimošon a tatínek měl za úkol včas děti dopravit a zase vyzvednout ze školy. Po mém návratu na mě čekaly takovéhle dva pěkné stojánky. David prý pracoval úplně sám a děsně ho to bavilo. Čeho já se ještě nedočkám!

sobota 13. prosince 2014

14. adventní


Dnes opět ve znamení baletu. Druhé představení Růženky, tentokrát v Ústřední knihovně. Já opět jako dozor. Na Klárku se přišla podívat moje maminka, myslím, že byla Klára opravdu ráda. Měla malé sólo jako Ptačí víla. Cestou domů jsme se rozhodly nahlédnou na Staroměstské náměstí. Nebyl to dobrý nápad. Neuvěřitelné davy. Nepodařilo se nám přiblížit ani k prvním stánkům. Dav nás unášel někam, kam jsme ale vůbec nechtěly. Místo nasávání adventní nálady jsme se tedy rozhodly pro rychlý útěk. Ani to však nebylo příliš jednoduché. Musely jsme se probojovat do proudu, který se dral naším vytouženým směrem a pak nechat dostrkat k metru. Abychom se všechny tři udržely alespoň v dohledové blízkosti, to byl výkon teéměř nadlidský. Tento zážitek si nechám zase na dlouhou dobu ujít.

pátek 12. prosince 2014

13. adventní



Dokončila jsem další krokodýlí zuby. Byly na zakázku - známá si je objednala pro svou maminku jako vánoční dárek. Zakázka byla původně na úplně stejné jakou jsou ty moje. Ale nedalo mi to, po předchozí konzultaci jsem alespoň malinko změnila odstín korálků, výraznější změnu se mi nepodařilo prosadit.  Přeci jen by měl být každý ručně vyrobený šperk originál, tak tyhle jsou alespoň o fousek jiné.

čtvrtek 11. prosince 2014

12. adventní


Moje velká premiéra. Nikdy jsem vánočku nepekla. Kupovali jsme, měli jsme zdroj velmi lahodné vánočky. Zdroj však přestal fungovat. Vzala jsem to jako výzvu se jí konečně naučit. Použila jsem tento recept. A je opravdu výborná. Vím, že na vzhledu musím ještě zapracovat, ale na první pokus to není tak zle. Tak za necelé dva týdny první repríza.

středa 10. prosince 2014

11. adventní



Snaží se, náš dědeček. Má ještě spoustu poupat. Já vím, fotka na okně nic moc, ale nechtěla jsem s ním hýbat. Je to už opravdu staroušek. Vyvdala jsem ho, manžela znám 20 let a ho už ho měl. Odkdy sám neví, prostě odjakživa. Dlouhá leta nekvetl. Kvete až poslední roky, kdy ho nechávám letnit na balkoně a nechávám ho tam téměř až do prvních mrazíků.

úterý 9. prosince 2014

10. adventní


Včera a dnes trošku sluníčka. Sice stále spousta smogu, ale pár paprsků se prodralo. Sláva! Hned mi je o fousek líp .

pondělí 8. prosince 2014

9. adventní



Jeli jsme koupit stromek. Stromek máme, ale nejen stromek. Takováhle krasavice ve slevě - uznejte, přece jsem jí tam nemohla nechat!

neděle 7. prosince 2014

CHALLANGE ACCEPTED -DEN 5



Uff... jsem ráda, že to mám za sebou :-)

8. adventní


Dnes  splín nejhlubší. Od rána sjíždím muziku Petra Hapky, poslouchám písničky Hany Hegerové. Nějak mi to všechno dochází až dnes. Odchází lidé, na kterých jsem vyrůstala. Snáším to špatně.  Nutně potřebuju sluníčko!!!

sobota 6. prosince 2014

7. adventní


Oficiálně začínám péct cukroví. Nepočítám perníčky, které jsou už v podstatě snědeny. Dnes jsem si připravila těsta, zítra budu péct.

CHALLANGE ACCEPTED - DEN 4


Dnešek byl ve znamení prvního představení Růženky v divadle v Horních Počernicích. Neslo se ve znamení nervů, křiku, pláče...., prostě jako obvykle. Psát, že jsem měla dozor jako obvykle, asi ani nemusím. Naštvalo mě, že jsem na to byla sama. I když byl jasně vypsán požadavek na 2 maminky a holek je ve třídě minimálně 15, nepřihlásil se nikdo. Problém nebyl, holky už jsou velké, na převleky bylo obvykle kolem 3 minut, což je spousta času. V podstatě mě bylo potřeba jen na nějaké zapnutí, podržení apod. Ale jde mi o princip. Za 6 let jsem viděla přestavení z hlediště pouze ten první rok, kdy jsem kojila Davida a opravdu jsem nemohla. Od té doby znám pohled jen ze zákulisí. A příští sobotu repete, tentokrát v Městské knihovně.

pátek 5. prosince 2014

Mikulášský program



Poprosila jsem dnes mamku, zda by obvyklé páteční kolečko balet -  hudebka s Klárou nevzala za mě, abych mohla jít s Davidem na mikulášský program na náměstí Jiřího z Poděbrad. Nějak mám totiž pocit, že Davida trošku zanedbávám. Je to dáno částečně i tím, že Klára je velmi aktivní  a stále chce někam vyrážet, David je spokojený doma. Tak mu vždy zajistím hlídání a vyrazím s Klárou. Dnešní odpoledne jsme si tedy užili s Davidem. Program pro děti, který uváděl trošku popletený čert, se Davidovi moc líbil, smál se na celé kolo. Jen mu bylo líto, že nedostal žádnou cenu. Odpoledne bylo totiž plné soutěží a her, kterých se však účastnit nechtěl. U něj jsem si jistá, že je můj. Kláru mi asi v porodnici vyměnili -  pro mě naprosto nepochopitelně chce všude být, všechno vyzkoušet, všeho se účastnit. David je rád jen tichý pozorovatel, jeho postoj je mi bližší. Tak jsme něco přes hodinu sledovali spolu legrácky čerta, snažení dětí a trošku si zatancovali. Potom už nám byla zima, také David špatně viděl. Nechápu totiž některé rodiče. Nejprve nacpou malé dítě do první řady a způsobně se stáhnou dozadu. Vydrží tam však asi pět minut a pak s pokřikem "Promiňte, mám tam malé dítě" se procpou dopředu a už tam zůstanou. Já zpočátku Davida vždy posunula trošku vzad, aby pustil před sebe menší děti, které by přes něj neviděly. Když však potom neviděl přes jejich maminky, dost jsem toho litovala. Po hodině a čtvrt jsme čekání na Mikuláše vzdali a šli se zahřát do obchodů. Mikuláš nakonec úplně neplánovaně přišel  k nám domů. Klářiny spolužačky přišly totiž postrašit Davida. I když měly masky dokonalé, až jsme měla strach, aby ho nevystrašily moc, David je přivítal s nadšeným pokřikem :"Jé, ahoj holky, pojďte, ukážu vám svou sbírku zbraní." .S básničkou a bonbónem u něj neuspěly.

CHALLANGE ACCEPTED -DEN 3


čtvrtek 4. prosince 2014

5. adventní


Ozdoby u nás v ulici

CHALLANGE ACCEPTED -DEN 2


Budoucí náramek na objednávku. Byla jsem v pokušení fotku neupravovat, náramek bude černo-bílý :-).

středa 3. prosince 2014

4. adventní


Vloni jsme zavedli novou tradici - čtení Vánoc pro kočku. Vloni jsem ještě měli knížku půjčenou z knihovny. Protože se líbila dětem i dospělým, koupili jsme si letos svou. A tak každý večer spěcháme a čteme si jeden adventní příběh.

CHALLANGE ACCEPTED -DEN 1



CHALLANGE ACCEPTED -DEN 1
Byla jsem vybrána fotografkou Míša Myška k fotografické výzvě. Tímto jí velmi děkuji... Po dobu pěti dnů musím každý den nahrát jednu černobílou fotografii a zároveň každý den nominovat dalšího fotografa.
Vzhledem k mámu "bezvadnému" technickému zázemí to vidím, že budu probírat a upravovat starší fotky. Uvidíme...

úterý 2. prosince 2014

3. adventní


Obšila jsem další kouli. Uf.... už ne...

pondělí 1. prosince 2014

2. adventní


Včera jsem napekla perníčky, dnes děti večer zdobily. Nechávám to plně v jejich režii. Já to neumím, hlavně na to nemám dostatek trpělivosti. Mám pocit, že to dělat prostě "musím", kdežto ony si to umí užít.

neděle 30. listopadu 2014

Advent 2014



Na svém FB profilu Aranelka přišla s výzvou Advent 2014 - každý den jedna fotka. Přiznám se, že několik dnů se mi to honí hlavou. Nakonec jsem se rozhodla, že do toho půjdu. Pokusím se náš adventní čas nějak zdokumentovat. Víte dobře, jak fotím, navíc nyní s technickými podmínkami, jaké mám, to budou opravdu jen a jen dokumentační fotky.
Rozhodla jsme se začít hned dnes - první adventní neděli , kdy jsme slavnostně zapálili první svíčku na adventním svícnu. Zatoužili jsme letos po změně, proto jsme si ho vyrobili sami.. Koupily jsme s Klárou jen základní korpus a včera ho jen tak lehce nazdobili.
Přeji vám všem, ať je váš adventní čas poklidný, bez stresů a honiček.

čtvrtek 27. listopadu 2014

První vystoupení

video


Včera měla Klára svůj první koncert s příčnou flétnou. Váhaly jsme, zda se má koncertu vůbec zúčastnit. Flétnu dostala zhruba před měsícem, takže nám nebylo jasné, co by měla hrát. Paní učitelka však slíbila, že něco vymyslí. Bohužel jsme se nemohla přijít na Kláru podívat, naší rodinu statečně zastupoval tatínek a babička. Já vše omrkla až ze záznamu. Bylo mi to líto, ale nešlo to zorganizovat jinak.  Klára byla spokojená, že i když byla hodně nervozní, vše se jí povedlo a paní učitelka jí prý moc chválila. Dnes ráno mi paní učitelka volala, zda by mohla Klára ještě 19.12. na vánoční koncert. Ta je samozřejmě nadšená. Já trochu méně, potřebovala bych být někdy doma. A ona nakonec také.

úterý 25. listopadu 2014

Já vím....

... flákám to tu. Nějak není čas a upřímně - ani chuť psát. Co vše se u nás událo?

1. Definitivně se s námi rozloučil můj kamarád foťák. Čekala jsem to sice každým dnem, ale i tak mě ranilo.

2. Díky tomu nemám žádné fotky z minulého víkendu, kdy jsem s Klárou vyrazily do Dubče na veletrh kreativity. Užily jsme si, Klára tvořila celý den jako divá, já pěkně provětrala peněženku. Udělala jsem pár fotek na mobil, ale nevím proč, odmítá komunikovat s počítačem i laptopem, takže nemůžu fotky stahnout. Jo, když se daří...

3. David zvládl vyšetření EEG. Přiznám se, že mi ho bylo docela líto. Byl trošku vystrašený, ležel jako hadrový panáček s gumovou čepicí na hlavě, vypadal malinko jako mimozemšťan. Když na něj paní doktorka pustila zběsile blikající světlo, říkala jsem si, že z toho bych měla migrénu i já. Na konci vyšetření se však krásně uvolnil a začal usínat :-).

4. Velmi, velmi nerada a velmi opatrně  jsme se pustila do předvánočních příprav. Nechala jsme se strhnout vánočními výtvory zkušených korálkářek a pokusila se o obšitou kouli. Líbí se mi moc, ale myslela jsem si, že to bude jednodušší. Měla jsem představu, že našiju spoustu koulí jako drobné vánoční dárky. Když jsem však jednu dokončila po čtyřech večerech, hodně si rozmyslím, jestli se pustím do další :-).



5. V neděli jsme s Klárkou a mou mamkou vyrazily na balet La Bayadere, který je nově na repertoáru baletu ND. Na premiéru jsem vstupenky nesehnala, tak alespoň hned první reprízu. Klárka byla nadšená, já už trošku méně. Ale to je dáno mými preferencemi. Jde o veskrze klasické nastudování baletu, naprostá "bílá klasika", velké sbory, klasická pas de deux. Přiznám se, že ve mě stále ještě doznívá vliv Valmonta, kterého jsou viděla zhruba před měsícem. Proto se mi toto představení zdálo zdlouhavé, děj se nikam neposunoval. Ale neberte mě vážně. Mnoho diváků jistě bude ohromeno užasnou výpravou, nádherné blyštivé kostýmy všech možných barev úplně oslňovaly. Na mě trošku kýčovité, ale určitě to k tomuto typu představení patří. Líbila se mi reakce Kláry. Některé kousky představení zná z hodin baletu. Dokonce jeden kousek tančila se svými spolužačkami tančila na soutěži jako skupinový tance a byly s ním úspěšně poslední. Když ho viděla na jevišti, chvíli koukala doslova s otevřenou pusou a pak suše zkonstatovala : "Aha!". To mluví za vše :-). 


Pokusím se ukázat se to trochu častěji. Zatím zřejmě bez fotek, opatrně se oťukávám s Klářiným pidikompaktem, který se mi nedaří ani pořádně uchopit do ruky, natož s ním něco vyfotit. Také bojuji zase s nechutí psát, ono v podstatě není ani moc o čem. Připadám si jako převálcovaná, zdecimovaná, i když se nic mimořádného neděje. Ale znáte to o tom oslovi.... 

středa 5. listopadu 2014

Náramek s rivoli


Tenhle náramek si na své dokončení počkal pěkně dlouho. Začala jsem ho šít na prvním srazu Korálkové školy, kterého jsme se zúčastnila. Bylo to v květnu 2013. Nebyl však k němu návod, paní lektorka nám to říkala za běhu. Já ho došít nestihla. Nyní však Darí Fejtková vydala knihu návodů Z Korálkové školy II, kam speciálně kvůli mně návod sepsala. Takže když jsme si knížku domů donesla, bylo jasné, že ho musím okamžitě dokončit.
Dnes jsme absolovovali s Davidem neurologické vyšetření. Za dva týdny ho čeká ještě EEG, ale je už teď naprosto jasné, že ho trápí migrény. Tak nevím, jestli mám být smutná, že má takové trápení nebo být ráda, že to jsou jen migrény. Podědil to po tatínkovi,  takže si dovedeme zhruba představit, co nás čeká. Dostal léčebnou kůru na 3 měsíce, v dubnu kontrola. Ach jo...

neděle 2. listopadu 2014

Výstava orchidejí


Na dnešní den jsem plánovala nějaký výlet, procházku nebo zábavu. Včera totiž Klára byla poprvé na zkouškách nanečisto. Obnáší to celé odpoledne od 14 do 18 hod sedět nad testy z češtiny, angličtiny, matematiky a všeobecného přehledu. Přišla úplně vyčerpaná. Bylo mi jí dost líto. Proto jsem jí slíbila, že dnešní den si užijeme nějakou zábavu. Avšak při pohledu z okna na mlhu hustou tak, že by se za ní Rákosníček stydět nemusel, mi bylo jasné, že na výlet to nevypadá. Zachránila nás naše oblíbená botanická zahrada, kde se koná výstava orchidejí.








Přemluvily jsme i Davida s tatínkem, aby se k nám připojili. Moc se jim nechtělo, ale měly jsme silnější argumenty :-). Avšak musím říct, že letos mě výstava zklamala. Vystavovaných exponátů byl oproti jiným rokům úplný zlomek. I když tam byly opravdu nádherné kousky, mohlo jich být víc.  Dokonce jsme poprvé letos nic nekoupili. I když výběr byl veliký, ceny mi vyrazily dech. Běžné phalaenopsisy, i když s nádhernými velikánskými květy, stály od 450 Kč. A to už je nad můj rozpočet.


Dalším zklamáním pro mě byly tyhle barvené denrobia. Nemám takové nepřirozené květiny ráda a opravdu mě zklamalo, že jsem se s nimi setkala právě tady. Ale podle návštěvníků, kteří je kupovali houfně, jsme byla asi s takovýmhle názorem opět exotický exemplář.