sobota 8. září 2012

Jak dál?

Už delší dobu si lámu hlavou nad tím, jak pokračovat s blogem. A pokračovat vůbec?
Mám svoj blog ráda, používám ho jako kroniku. Občas se mrknu, co jsem dělali před rokem, před dvěma. Ale cítím, že se opakuju. Je to dáno tím, že máme rádi určité věci, ke kterým se rádi vracíme. Chodíme pravidelně na určité akce. Baví to vůbec někoho číst? Nebo jen mrknete a řeknete si :" Jé, už zase kaktusy!". "Ježíš, zase ten balet, to je pořád dokola!". Po začátku školního roku zapadneme opět do šedé rutiny, do kolotoče školy, školky, kroužků. Život naší rodiny je vcelku jednotvárný a nudný. Tím s nestěžuji, jsem za to ráda! Samozřejmě že se u nás děje občas i něco jiného, ale jsou i věci o kterých nemůžu a nechci psát. A tak si lámu hlavu. Nemám už toho plkání tady nechat?

9 komentářů:

  1. rozhodně nemám, pokračuj, moc se mi líbí tvůj blog a chybělo by mi, kdybych nemohla chodit na návštěvu.

    OdpovědětVymazat
  2. Prosím, jen to ne...buď dál s námi!

    OdpovědětVymazat
  3. No a když se někdo jukne ke mně na blogy, tak si řekne - zase čokl, zase vyšívání! :-) Blogy si píši hlavně po sebe, přesně jak ses vyjádřila Ty, jako kroniku, deníček. Pokud Tě to baví, rozhodně nepřestávej!

    OdpovědětVymazat
  4. Holky, díky! Něco takového jsem asi potřebovala "slyšet". Uvědomila jsem si, že kdybych přestala blogovat, stýskalo by se mi po vás!

    OdpovědětVymazat
  5. Sice reaguji pozdě, ale přece. Jako dítě jsem toužila po "deníčku". Nikdy jsem nevydržela psát dýl jak týden. Když jsem asi před dvěma lety objevila blogy, blesklo mi hlavou to bude ono. Dneska taky přemýšlím jak a co dál. Taky mám pocit, že se opakuju a jsem nudná, ale jsem to já a moje vzpomínky, které by asi zmizely, kdyby nebyly na blogu. Je to jen na tobě, psát, nebo ne. A na ostatní se neohlížej...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S deníčky v dětství jsme to měly asi stejně. Mohokrát jsem začala, obvykle s příchodem nového roku, ale do jara byl deníček zapomenut :-)

      Vymazat
  6. Ali, nepřestávej, tvé pocity znám a chápu, prošla jsem tím již několikrát a když se kouknu do blogu, tak často právě v tuto dobu. Takže vydrž, vydrž,...blog mi slouží stejně jako Tobě, na hledání, co bylo právě před rokem, před dvěma,... :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Ali,
    asi už píši pozdě, ale přeci jen se chci vyjádřit k tvé otázce.
    Já mám blog skoro rok a za ten rok mi změnil život a to doslova !
    Našla jsem zde krásná osobní přátelství, plno virtuálních kamarádek, zúčastnila se jarní a podzimní výměny , několika soutěží a vyhrála , plno inspirací , ale i rad a pohlazení na duši :-)
    Každý má žije trochu jiný život , sděluje na blogu svoje radosti a trápení a myslím, že i když tobě připadá , že žiješ úplně všední dny , své čtenářky si každý blog najde !
    I já občas k tobě zajdu na návštěvu a tvé příspěvky ráda čtu :-)
    A proto pokud tě blog baví ještě psát , tak ho piš !

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji všem za slova povzbuzení!

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za milá slova a těším se na další návštěvu!