Šípková Růženka

Dnes jsme měly "dámské odpoledne" - já, moje mamka a Klárka jsem vyrazily Do Národního divadla na baletní představení Šípková Růženka. Toto představení mělo premiéru před pár dny. Moc jsem se na něj těšila, byla jsem ráda, že konečně balet připravil zase balet i pro děti. Ano, je to balet pro děti. Ale řekla bych - jen pro děti, a to ještě ty menší.  Milovníky čisté klasiky asi nezklame, v tomto směru  naštěstí mexický choreograf  Javier Torres žádné experimenty nedělal. Příběh je jasný, na můj vkus někdy až příliš polopatický, ale to je u dětského baletu třeba. Mně se nelíbíla výprava - bylo to "až moc". Chvílemi jsem si připada jako v nějaké revue. V představení bylo také vloženo několik rádobyvtipných momentů, jejichž smysl mi unikal  a mě osobně vtipné nepřipadaly. I když dle nadšeného jásotu v hledišti jsem patřila k menšině. Jako například - proč je Víla radosti obézní? Proč babička zastřelila vlka?  Výkony tančníků mě více než uspokojily. Poprvé jsem měla možnost vidět relativně novou posilu baletu ND Rebeccu King v titulní roli. Moc se mi líbila její technika tance. Nemá totiž klasickou ruskou baletní školu a tancuje trochu "jinak" než je u nás běžné, tak nějak svižněji, rychlejí. V roli prince se zaskvěl Michal Štípa, musím uznat ( i když ho ráda příliš nemám, ale to je spíše v osobní rovině), že byl výborný.
Pokud máte doma malou holčičku, která obdivuje princezny a vše co se blýská a září, je pro ní nová Šípková Růženka to pravé. Nám dospělým to pomohou přetrpět úžasné taneční výkony.